Syn vysokého důstojníka. Studoval práva a hudbu na lipské konzervatoři (učitelé: S. Jadasson, C. Reinecke). Jako důstojník prošel mnoha německými a rakouskými městy. Od 1902 působil v Berlíně, kde mj. pořádal komorní koncerty, 1906–09 ve Varšavě jako operní a koncertní dirigent, 1909–11 byl kapelníkem berlínské Komické opery a krátce i italské operní stagiony. 1919 se stal členem berlínské Akademie der Künste a zanechal veřejné dirigentské činnosti.
1887–95 byl vojenským kapelníkem v Praze. 1892 musel nakrátko Prahu opustit po ozbrojeném incidentu s německým studentem v pražském německém kasinu (Dalibor 1892, s. 248). Spolupráce s ředitelem pražského německého divadla A. Neumannem mu umožnila vyvázat se načas z vojenských povinností a věnovat se kompozici. Na filharmonických koncertech německého divadla zaznělo mj. jeho Requiem (18. 11. 1894, dir. R. Krzyzanowski) a Missa F Dur (13. 5. 1899, dir. autor, k 50. výročí panování Františka Josefa I.). Udržoval dlouhodobé kontakty s českými hudebníky a literáty (přátelil se zvl. s Vrchlickým). Český tisk soustavně sledoval jeho zahraniční působení a ND uvedlo 22. 6. 1911 jeho úpravu Gounodovy opery Lékař z donucení, pořízenou pro premiéru v Komické opeře Berlín 1910.
V pražském německém divadle bylo 1887–1931 provedeno šest jeho oper, z toho čtyři poprvé: Jungfrau von Orleans (1887) s M. Rochelle v hlavní roli Johanky z Arku; Satanella podle Vrchlického (1888) s námětem ze 14. stol. z prostředí Řádu johanitů na ostrově Rhodos; Emerich Fortunat (1894) o křesťansko–židovském konfliktu z období uherského středověku a komická opera Donna Diana oder Stolz und Liebe (1894), jež se stala R. nejúspěšnějším dílem. Později byla hrána opera Ritter Blaubart (30. 11. 1922) na modifikovaný námět Modrovouse a satirická komedie z divadelního prostředí Spiel oder Ernst (7. 3. 1931).
R. operní díla, vycházející ze slohových podnětů druhé poloviny 19. stol. (Wagner, verismus, Strauss), osvědčila i v Praze svou hudební nápaditost a divadelně velmi účinnou instrumentaci, opřenou o kapelnickou zkušenost. Ač měly všechny premiéry živý ohlas, udržely se v repertoáru pouze komické opery. V dějinách pražského německého divadla tvoří R. tvorba významnou, byť časově ohraničenou kapitolu.
Práce pro divadlo
Jungfrau von Orleans, velká opera, 4 jedn., t: R. podle Schillera, 19. 6. 1887 StD; Satanella, 3 jedn., t: R. podle Vrchlického, 13. 5. 1888 Nové něm. divadlo; Emerich Fortunat, 3 jedn., t: von Dubsky a R., 8. 11. 1889 Nové něm. divadlo; Donna Diana oder Stolz und Liebe, kom. opera, 3 jedn., t: R. podle stejnojm. Moretovy komedie ve Westově překladu, 16. 12. 1894 Nové něm. divadlo (při premiéře byly k Moretovu textu přidány dvě básně pražského básníka H. Saluse, Schlummerlied ve 2. jedn., a Narrenlied ve 3. jedn., a romance Donny Diany na text Geibela a A. F. Schacka); Die Angst vor der Ehe, opereta, t: Taufstein a Urban, 1913 Frankfurt n. O.; Ritter Blaubart, pohádková opera, 3 jedn., t: Eulenberg, 1920 Darmstadt; Die wunderliche Geschichte des Kapellmeisters Kreisler, melodram, 4 části, t: Meinhard, Bernauer, 11. 2. 1922 Berlin, Theater in der Königgrätzergasse; Till Eulenspiegel, t: R. podle Fischarta, 1902 Karlsruhe, nové znění 1937 Kolín n. R.; Holofernes, t: R. podle Hebbela, 1923 Berlin–Charlottenburg; Satuala, opera, 3 jedn., t: Laucker, 1927 Lipsko [1926/27 v Teplicích, not. materiál v hist. archivu ČMH]; Spiel oder Ernst?, kom. opera, 1 jedn., t: Knudsen, 1930 Drážďany; Der Gondolier des Dogen, 3 jedn., t: Knudsen, 1931 Stuttgart. – Hudba k činohře: Strindberg: Ein Traumspiel, Berlín 1916.
Prameny a literatura
Archivní materiál 1894–1935 ve fondu Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, archiv AV ČR. • Prager Zwischenactszeitung 9. 11. 1889 [E. Fortunat]; Bohemia 18. 12. 1894 [Donna Diana]; 1. 12. 1922 [Ritter Blaubart]; E. N. von R., Neue musikalische Presse 4, 1895, č. 16, s. 1–3; O. Taubmann: E. N. von R., Leipzig 1907; M. Chop: E. R., sein Leben und seine Werke, Wien 1920; F. von Reznicek: Gegen den Strom, Zürich, Leipzig, Wien 1960. • MGG 1963; Grove 1980, 2001; Piper [Donna Diana]; Neues deutsches Theater.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 444–445
