Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R. Tančila od dětských let. Jejím učitelem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejména jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících tanečníků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.
R. získala popularitu v Theater in der Leopoldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a půvabná, temperamentní představitelka hlavních rolí v pantomimách svého manžela (Rosaura, Der betrogene Vormund; Milka, Die Unterhaltung in der Ukraine). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny ševcové za mladou hraběnku v kouzelné pantomimě Der lustige Schuster (1841) s ní později v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). R. si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mohla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost.
Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)
1840: Zajatkyně (Rainoldi: Die schlimmen Frauen im Serail, čes. Spurné ženské v serailu, 1841), Aninka (Rainoldi: Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové), Bětuška (Rainoldi: Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn), sól. tanec (Rainoldi: Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten, čes. Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada); 1841: Ševcová (Rainoldi: Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken, čes. jako Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech), sól. tanec (Rainoldi: Die Riesen- und die Zwergenfamilien, čes. Rodina velikánů a trpaslíků), Čarodějnice (Schneitzhöffer: Sylfida, ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); 1842: Markéta (Rainoldi: Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně), Barbora (Rainoldi: Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Kratochvíle na Ukrajině); 1843: Marta, bohatá vdova (Rainoldi: Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus, česky hráno jako Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič).
Prameny a literatura
Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: Die Alt-Wiener Volkskomödie, Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung, 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: Pre-Romantic Ballet, London 1974; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429
