Syn učitele v Kaprovicích Ignáce P. a mladší bratr zpěváka Ignáce P. (1822–po 1862). Debutoval jako ochotník v českém představení StD 1852 v Pentenriederově zpěvohře Strašlivá noc na zámku Paluzzi. Dráhu operního tenoristy nastoupil 1853 v německém divadle v Liberci, 1856 byl angažován jako sborista do opery StD, brzy však opakovaně vystupoval jako sólový tenorista v českých představeních. Zaujal 14. 11. 1856 v roli hraběte Armanda v Cherubiniho Vodařovi svým příjemným, ač nepříliš silným hlasem, ale jeho herecký projev kritika označila za zcela začátečnický. Až 1860 vystoupil jako Kníže Ladislav (Isouard: Popelka),1861 jako Entropius v českém představení Belliniho opery Belisar; v obou případech bez výraznějšího ohlasu. Po rozdělení StD a PD 1862 zůstal v německém ansámblu, kde byl řadu let členem a předsedou penzijního fondu. Nadále zpíval ve StD ve sboru, ale dostával také menší sólové úkoly (1865: Jeppo Liveretto, Donizetti: Lucrezia Borgia, Ruiz, Verdi: Der Troubadour, Fastolf, Herther: Die drei Rätsel). Až do svého penzionování v roce 1890 pak hrál v mnoha činohrách. Patřil k dlouholetým, užitečným, ale nepříliš výrazným členům pražského německého souboru.
Prameny a literatura
Matrika narozených v Pičíně, č. 7, 8. 11. 1829, Stát. oblast. archiv Praha. – Cedule StD 1852–62, NMd. • Lumír 2, 1852, s. 190; 10, 1860, s. 1170; 11, 1861, s. 18; Theateralmanach [Prag] 1865 až 1869, 1872 až 1899; Kittl: Opera StD 1824–62.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 393
