O P. životě není téměř nic známo. Je autorem původní české zpěvohry Martínek, bradýř ze vsi (1805), která se jako jediné hudebnědramatické dílko zachovala z období Vlastenského divadla s úplnou partiturou. Autorem textu je J. H. Šiessler (psán i jako Ignac Schiesler). Na rozdíl od lokálních frašek P. Šedivého sáhl Šiessler po tradiční látce a za předlohu zvolil singspielové libreto Chr. F. Weisseho Der Dorfbarbier, které již 1771 zhudebnil J. Adam Hiller. V době provedení opery uvedl Šiessler ve StD svou původní hru Bohuslav aneb Jak kdo činí, takovou odplatu vezme (1804, vyd. 1805).
Vesnický holič Martínek dostal výpověď z pronajatého bytu, ale na svého domácího, který má v úmyslu vyhnat ho i s jeho ženou Zuzankou exekucí, vyzraje pomocí lsti. Objevuje se tu rovněž tradiční pijácký motiv: mladá manželka si stěžuje na lehkomyslnost a hospodské zálety svého muže. Děj obsahuje řadu fraškovitých situací, jež P. zhudebnil v odpovídajícím buffo stylu, podaném ovšem v prosté podobě. Podařilo se mu individualizovat jednotlivé zpěvní party a prohloubit hudebními prostředky charakteristiku postav, naznačenou v textu často jen v obrysech hrubozrnné komiky. Hudební sdělení svou charakterizační výrazností na mnoha místech daleko překonává text. Ve většině čísel je pevně skloubena vokální a instrumentální složka. Orchestrální hlasy doplňují zpěvní melodie tak, že by bez doprovodu ztrácely hudební souvislost. Tento rys je zřejmě možno považovat za osobitý prvek české zpěvohry v jejích počátcích. V melodice a rytmu je klasicistická instrumentální tradice zabarvena lidovými prvky. P. převzal do svého díla oblíbenou píseň P. Šedivého „Když zahlídnu hospůdku“ z frašky Masné krámy aneb Sázení do loterie (1796), kterou zhudebnil V. Tuček.
Zpěvohra byla určena profesionální scéně; údaje o provedení zatím nejsou zjištěny, nástrojové obsazení však odpovídá osmnáctičlennému orchestru, jaký Malostranské divadlo 1805 mělo. Při nedostatku dalších materiálů je podle P. zpěvohry možno usuzovat na charakter domácí hudebnědramatické tvorby v českém jazyce. (Úpravu pořídila a zpěvohru provedla Komorní opera M. Wasserbauera v Brně 30. 11. 1986.)
Prameny a literatura
Martínek, bradýř ze vsi, text, part., zpěvní a instr. hlasy (1805) v ČMH, sign. II B 2. – Árie Zuzanky z 1. jedn. zpěvohry, DČD, soubor zvuk. dokumentů, 1971, č. 11. • DČD II; J. Trojan: České zpěvohry 18. století, Brno 1981, s. 65, 94.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 387–388