Roz. Perekop, psána též von Prekop, von Perekop, Therese, chybně transkribována Leiser, Leister. Provdala se za herce Friedricha Wilhelma L. (1759–10. 5. 1834, psán chybně Leiser, sňatek v Brně 1790/91). Její manžel působil ve Vídni (kde mu 19. 6. 1784 v nalezinci zemřelo zřejmě nemanželské dítě, staré šestnáct dní), dále v Praze, kde hrál role pedantů, komických otců a sloužících a basové zpěvní role, a v Brně. 1796–1822 byl angažován jako inspicient a herec vídeňského dvorního divadla. Dcera Betty (nar. kolem 1790) byla 1807–09 herečkou vídeňského dvorního divadla, další dítě zemřelo ve Vídni 1799.
L. debutovala údajně 1784 v Brně. V Praze ji angažoval 1789/90 principál C. Wahr pro obor prvních milovnic, do převlekových a naivních rolí a pro pěvecké úlohy v singspielech. Po vynikajícím ztvárnění Gurli v Kotzebuově hře Die Indianer in England byla L. vyvolána publikem a poctěna oslavnou básní. Ještě v červnu 1790 vystupovala v Nostitzově divadle, které Wahr přechodně pronajal J. Wojtiechovi, např. v sopránové roli lékárníkovy neteře Rosalie v Dittersově singspielu Der Apotheker und der Doktor; její budoucí manžel zpíval basovou roli Doktora Krautmanna. Od podzimu 1790/91 oba hráli v Brně ve společnosti ředitele K. L. Wotheho (L. poprvé vystoupila jako Gurli a Eulalia, Kotzebue: Menschenhass und Reue). Odtud zamířili do Vídně, kde se L. už v září 1790 připojila ke společnosti E. Schikanedera. Nejpozději 1793 se manželé vrátili zpět do Prahy a působili v souboru F. Spenglera, zpočátku v Thunovském divadle na Malé Straně, později v Nostitzově divadle. Pozoruhodný herecký výkon L. v roli Amalie (Kotzebue: Kind der Liebe) byl v oslavné básni označen za ideální ztvárnění této postavy. Po úspěšném zkušebním hostování odešla L. do vídeňského dvorního divadla (od 18. 2. 1795), kde působila do 1822; v červenci t. r. byla společně s manželem penzionována.
Jako herečka i zpěvačka byla L. všestranná, stále zaměstnávaná a publikum si ji oblíbilo. V rolích milovnic a subret podávala vyrovnané herecké a pěvecké výkony s patřičnou svižností, jiskrou a pohybem. Hrála hlavní role v činohrách (Lessingova Emilia Galotti, Ifflandova Elise von Wallberg) a zároveň v pražské Spenglerově společnosti zvládala náročné pěvecké úlohy. Jako číňanka Tschanku-Haya se podílela na vůbec prvním provedení opery F. X. Partsche Victor und Heloise oder Das Hexengericht (4. 12. 1794). Její pěvecké schopnosti byly také předpokladem angažmá v Theater auf der Wieden u E. Schikanedera, pozdější působení ve vídeňském dvorním divadle se už omezilo na činohru. Postupně přešla do oboru matek a uchovala si přirozené a oduševnělé herectví.
Role (činoherní i zpěvoherní, výběr)
Praha 1789/90: Gurli (Kotzebue: Die Indianer in England), Rosalie (Dittersdorf: Der Apotheker und der Doktor). • Brno 1790/91: Gurli (Kotzebue: Die Indianer in England), Eulalia (Kotzebue: Menschenhass und Reue). • Praha 1793–96: Amalie (Kotzebue: Kind der Liebe), Emilia Galotti (Lessing: Emilia Galotti), Rybářská dívka (Hensler–Weigl: Das Petermännchen, zweyter Theil), Elise von Wallberg (Iffland: Elise von Wallberg), Minchen (Hagemann: Der Maytag), Louise (Lafontaine: Die Tochter der Natur), Lisette (Perinet–W. Müller: Das neue Sonntagskind), Lorchen (Perinet –W. Müller: Die Schwestern von Prag), Baronka (Sheridan: Die Lästerschule), Bella (Hensler–W. Müller: Das Sonnenfest der Braminen), Sidi (Perinet–W. Müller: Der Fagottist oder Die Zauberzither), Sidi (Perinet–W. Müller: Pizichi oder Der Zauberzither zweyter Theil), Augusta (Bretzner: Felix und Hannchen), První dáma a Stará žena [Papagena] (E. Schikaneder–Mozart: Die Zauberflöte), Friedericke (Iffland: Die Jäger), Friedericke (Stephanie: Das Liebesgeständniss), Wilhelmine von Sachau (Jünger: Die Entführung), Tschanku-Haya (Hegrad–Partsch: Victor und Heloise, oder Das Hexengericht), Luise (Vulpius: Rikko), Antonie (F. W. Ziegler: Weltton und Herzensgüte).
Prameny a literatura
Strahovská knihovna Praha: cedule k představení singspielu C. Ditterse v. Dittersdorf Der Apotheker und der Doktor, Nostitzovo divadlo 4. 6. 1790; soubor cedulí k 15 inscenacím Spenglerovy společnosti, Nostitzovo divadlo říjen–prosinec 1794 (obsahuje též tištěné pozvání od „Theresie Leifer Nationalschauspielerin“ na její benefiční představení zpěvohry Das neue Sonntagskind 21. 11. 1794). – NK ČR, sign. 9 H 3647: libreto k prvnímu provedení singspielu W. Müllera Die Schwestern von Prag, Nostitzovo divadlo 2. 11. 1794, v obsazení Mad. Leifer (Lorchen), Herr Leifer (Nachtwächter). • Theater-Kalender [Gotha] auf das Jahr 1791, s. 229–230 [na s. 300 báseň Der Demoiselle Perekop als Gurli … gewidmet]; 1792, s. 266–269; 1794, s. 311–313 [báseň An Madame Leifer … als Amalie im Kind der Liebe]; Allgemeines Theaterjournal [Frankfurt a. M.] 1, 1792, s. 39–40 [Nachrichten aus Brünn]; Allgemeines europäisches Journal [Brünn] 1794, sv. 2, s. 186; 1795, sv. 3, s. 212; Wilhelmine S–r.: An Therese Leifer […] als Friederike Hainfeld in Ifflands „Hausfrieden“, Allgemeine deutsche Theaterzeitung [Brünn] 2, 1798, s. 223–224; Teuber II, s. 255, 259, 312; Katalog der Portrait-Sammlung der k. u. k. General-Intendanz der k. k. Hoftheater, Wien 1892–94; R. Wallaschek: Das k. k. Hofoperntheater, Wien 1909, s. 28; O. Rub: Das Burgtheater, Wien 1913; E. Komorzynski: Emanuel Schikaneder, Wien 1951, s. 242; G. Gugitz: Die Totenprotokolle der Stadt Wien als Quelle zur Wiener Theatergeschichte, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 130; T. Volek: Repertoir pražské Spenglerovy divadelní společnosti v sezóně 1793–1794, Miscellanea musicologica 14, Praha 1960, s. 5–26, zvl. s 25–26; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicoloica 16, Praha 1961, s. 15, 48, 183–184; H. A. Mansfeld: Theaterleute in den Akten der k. k. Obersten Hoftheaterverwaltung von 1792–1867, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 13, 1961, s. 98 [žádost o zvýšení platu]; D. J. Buch: Newly-identified Engravings of Scenes from Emanuel Schikaneder’s Theater auf der Wieden […], Maske und Kothurn [Wien] 48, 2002, s. 351–376, zde na s. 375 cit. Almanach für Theaterfreunde auf das Jahr 1791, Wien, f. 32. • Deutsches Bühnen-Lexikon; Kosch; ÖBL; Ulrich 1997.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 302–303
