Od 1872 studoval na konzervatoři ve Vídni varhany, klavír a kompozici. Během studia se seznámil s G. Mahlerem a stal se jeho důvěrným přítelem (vystoupil s ním mj. 12. 9. 1876 na koncertě v Jihlavě, pomáhal mu vypracovat klavírní výtah Brucknerovy 3. symfonie ad.). Po absolutoriu (1878) působil jako kapelník v Lublani, Halle, Elberfeldu a Mnichově. 1892 ho ředitel pražského německého divadla A. Neumann angažoval na Mahlerovo doporučení po odcházejícím K. Muckovi jako prvního kapelníka. Smlouva skončila v létě 1895. G. Mahler, který tehdy působil v Hamburku, přesvědčil 1896 hamburského ředitele Polliniho, aby K. angažoval jako druhého kapelníka do městského divadla; zde ovšem došlo mezi nimi k roztržce. 1898–1907 byl K. dvorním kapelníkem ve Výmaru. Jeho manželkou byla wagnerovská pěvkyně I. Doxat-Krzyzanowská.
Po pražském nástupním představení, jímž byl 6. 9. 1892 Wagnerův Tannhäuser, se K. i nadále uplatňoval zejména jako wagnerovský dirigent. Získal respekt nastudováním opery Die Feen (8. 2. 1893), když Neumann vyjednal zvláštní svolení Wagnerových dědiců k uvedení opery poprvé mimo Bayreuth (režie J. Goldberg a A. Neumann, scéna P. de Vry). S režisérem Goldbergem K. postupně přestudoval a mezi 16. 1. a 2. 2. 1893 provedl všechny Wagnerovy opery z repertoáru německého divadla (s výjimkou Bludného Holanďana). V běžném provozu dirigoval poměrně málo. Přenechával repertoárová díla jiným kapelníkům a koncentroval se především na novinky a zvláštní úkoly (mj. na wagnerovský cyklus o 11 večerech v dubnu a květnu 1895). 20. 5. 1894 řídil nepříliš úspěšnou pražskou německou premiéru Verdiho Falstaffa a naopak neobyčejně úspěšné pražské premiéry Humperdinckovy pohádky Hänsel und Gretel ([Perníková chaloupka], 1895, v ND později) a Reznickovy komické opery Donna Diana (1894). S pražským prostředím se však údajně nikdy nesžil (Rosenheim). Nedostatku jeho osobní i umělecké přesvědčivosti je přičítán nezdar Neumannova úsilí o stabilizaci abonentních filharmonických koncertů německého divadla v letech 1892–95. Publikum ho přijímalo chladně, ale v odborných kruzích se těšil vážnosti, vyjádřené volbou za řádného člena Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách [Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen].
Dirigent
Premiéry v Novém něm. divadle: 1893: Wagner: Rienzi, Tannhäuser, Lohengrin, Die Meistersinger von Nürnberg, Tristan und Isolde, Ring des Nibelungen, Die Feen, Bretón: Garin (prem. dirigoval skladatel), Mascagni: Die Rantzau; 1894: Verdi: Falstaff, Beeckgard: Frode (prem. něm. verze), Hummel: Ein treuer Schelm, Reznicek: Donna Diana; 1895: Humperdinck: Hänsel und Gretel, Kauders: Walther von der Vogelweide; 3. 12. 1894 filharm. koncert na paměť Ant. Rubinštejna.
Prameny a literatura
Datum nar. ověřil Stát. oblast. archiv Plzeň (křtěn Egidius Josef). • Rosenheim, s. 107, 113, 114; Lübbes Mahler-Lexikon, Bergisch Gladbach 1986, s. 146–147; Společnost pro podporu německé vědy, s. 233 [chybné datum nar.]. • Deutschland; Kosch [manželka]; Piper, sv. Register [chybné datum nar.].
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 292–293
