Wagner, Rosalie

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Rosalie Wagner v 23 letech, olejomalba od Güstava Kühne, Stadtgeschichtliches Museum Leipzig, Inv. Nr. XVIII/34, zdroj: Wikipedia
Rosalie Wagner
* 4. 3. 1803 Leipzig (DE)
12. 10. 1837 Leipzig (DE)
herečka

Mladší sestra Richarda Wagnera. Debutovala 1818 v drážďanské dvorní opeře. V pražském angažmá (1826–28) hrála mladé role několika oborů (lyrické, veseloherní, tragické), s výjimkou frašek, jimž se vyhýbala. Svou krátkou kariéru završila v Lipsku. Během jejího pražského angažmá se s místním prostředím poprvé seznámil Richard Wagner.

Též Rosalie Johanna nebo Johanna Rosalie. Dcera policejního úředníka v Lipsku Carla Friedricha Wagnera (1770–1813) a Johanny roz. Pätzové (1774–1848), sestra skladatele Richarda Wagnera (1813–1883), z dalších sourozenců se věnovali divadlu Albert (1799–1874) jako zpěvák, Luisa (1805–1872) herečka a Clara (též Klara, 1807–1875) zpěvačka. Matka se rok po manželově smrti provdala za rodinného přítele, herce, spisovatele a portrétního malíře Ludwiga Geyera (1779–1821), člena souboru drážďanské dvorní scény, a i s dětmi se za ním do Drážďan přestěhovala. Geyer umělecké snahy nevlastních dětí podporoval, jeho přičiněním začala W. hrát v drážďanském divadle dětské role a získala herecké školení. V dospělé roli zde debutovala 2. 3. 1818 a v červenci 1820 se stala členkou souboru. Nebyla zde však spokojena, její gáže byla navzdory velkým rolím pouze průměrná. Geyer se v Drážďanech přátelil s kapelníkem operního souboru C. M. von Weberem, který ukončil na podzim 1816 angažmá v Praze a tamní prostředí dobře znal. Na základě Weberova doporučení se Geyer seznámil s pražským  mecenášem hrabětem Janem Josefem Pachtou z Rájova a 1817 vystoupil v několika představeních pohostinsky ve Stavovském divadle. Díky otčímovým kontaktům dosáhla i W. pozvání k hostování –mezi 8. a 22. 5. 1826 vystoupila v šesti večerech v osmi rolích a byla přijata od zimní sezony. Zřejmě na přelomu srpna a září t. r. se přestěhovala do Prahy společně s matkou a sestrou Clarou a za přítomnosti hraběte Pachty a dalších svědků se smluvně zavázala k angažmá na dva roky. Její nástupní gáže činila 1200 zl. ročně, ale od ledna 1827 se její finanční podmínky zlepšily na 2500 zl. ročně. Není známo, zda smlouvu vypověděla ve stanoveném termínu sama, nebo zda tak učinilo ředitelství, pravděpodobně nenaplnila ani celou smluvní dobu a poslední vystoupení uskutečnila 7., 9. a 12. 3. 1828. Z Prahy odešla W. do Hamburku (sezona 1828/29), kde byl tou dobou v angažmá i její bratr Albert. Poté byla členkou dvorního divadla v Lipsku (1829–36), hostovala v divadlech v Darmstadtu a Kasselu. I po odchodu z Prahy udržovala písemný styk s někdejšími přáteli a ve Stavovském divadle pohostinsky vystoupila v červnu a v červenci 1832. Po sňatku s o sedm let mladším univerzitním docentem a spisovatelem Gotthardem Oswaldem Marbachem (1810–1890) v 1836 se vzdala divadelní kariéry. Zemřela pět dní po narození dcery Margarethe Johanny Rosalie (1837–1910).
W. je v literatuře často zaměňována se sestrou Clarou. Ta však v Praze nevystupovala v činoherních rolích, ale pouze v opeře a ve hrách se zpěvy. Od 1826 účinkovala ve Stavovském divadle patrně jako sboristka s možností vystupovat v sólových rolích. Objevila se mj. v titulní roli v Rossiniho Cenerentole, jako Zerlina v Mozartově opeře Don Juan a jako Annchen ve Weberově opeře Der Freischütz. Sólově vystupovala v dlouhých intervalech, po odchodu z Prahy působila krátce v Augsburku, pak odešla od divadla.

W. byla v Praze angažována pro obor prvních milovnic v činohrách, tragédiích a veselohrách. Nahradila tu herečku B. Pistorovou, která odešla do vídeňského dvorního divadla. Už v září 1826 byla W. velmi zaměstnaná, protože zároveň zaskakovala za dočasně nepřítomnou M. Binderovou. Pražský zpravodaj Wiener Theaterzeitung si povšiml jejího vytížení a ocenil její píli. Vystupovala ve hrách všech žánrů, s výjimkou frašek, které se v jejím repertoáru nevyskytují. Účinkovala v pěti premiérách her pražských autorů W. A. Gerleho (6. 1. 1827 Abentheuer in der Neujahrsnacht, 21. 7. 1827 Jaromir und Udalrich, 5. 1. 1828 Adam Wiederbauer) a W. Marsana (28. 12. 1826 Isabella von Croye, 31. 1. 1828 Die Brautschau). První popisy jejího hereckého naturelu korespondují s pozdějšími soudy pražských i zahraničních kritik. Velmi dobře se jí dařily sentimentální, lyrické, něžné, i prosté veseloherní typy, jimž dávala mladistvou živost a laskavost. Její patetické a hrdinské postavy nebyly vždy přirozené, protože do nich vkládala příliš mnoho ohně. Jejím častým partnerem byl H. Moritz, s nímž vytvořila mj. působivou dvojici v inscenaci Shakespearovy tragédie Romeo a Julie, tisk chválil i její Porzii v Shakespearově dramatu Der Kaufmann von Venedig. W. pražské hostování 1832 se odehrálo v nevýhodném sousedství hostujících vídeňských pěveckých a hereckých hvězd. Podle referenta Bohemie potvrdilo toto její vystoupení pozitivní i negativní vlastnosti jejího dřívějšího hereckého profilu a zejména vypjaté dramatické scény trpěly křečovitostí v deklamaci i v gestech. V Lipsku dosáhla kariéra W. vrcholu. Tamní publikum nadchla mj. jako Sophie v Ifflandově hře Die Aussteuer. K příležitosti Goethových 80. narozenin zde byl 28. 8. 1829 prvně uveden Faust, v němž W. hrála Gretchen. Její výkony v Lipsku ocenil pozdější dramatik H. Laube, tehdy začínající divadelní kritik.

W. tříleté působení v Praze bylo významným předělem v její herecké kariéře. Společenské kontakty zprostředkované hrabětem Pachtou a jeho nemanželskými dcerami Jenny a Augustou Raymannovými, s nimiž byla W. spřátelena, využil později její bratr Richard Wagner, tehdy gymnazista, který svou rodinu 1826 a 1827 v Praze navštívil.    


Role

Hoftheater Dresden
Emilia Galotti (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Luise Martin (F. Schiller: Kabale und Liebe), Käthchen (H. Kleist: Käthchen von Heilbronn), Preciosa (P. A. Wolff, h. C. M. Weber: Preciosa), Polyxena (Albini: Aurora und Polyxena) – 1824. 

Stavovské divadlo Praha
Käthchen (H. Kleist, ú. F. Holbein: Käthchen von Heilbronn), Elise (A. W. Iffland: Elise von Valberg), Gabriele (E. Scribe, Mellesville, př. I. F. Castelli: Gabriele), Pauline (A. Kotzebue: Das getheilte Herz), Hannchen (H. Clauren: Das Hotel von Wiburg). Julie (W. Shakespeare: Romeo und Julie, benefice), Marianne (J. W. Goethe: Die Geschwister), Lisbeth (I. F. Castelli: Peter und Paul), Amalie (J.-N. Bouilly, př. I. F. Castelli: Haß allen Weiber), Irene (H. Beck: Das Kamäleon), Liddo (Therese v. Artner: Stille Größe, představení ke jmeninám císaře, při zvláštním osvětlení), Louise (Antony [pseud.] a Leopold [pseud.], h. J. Triebensee: Cardillacder Goldschmied in Paris), Alona (E. Houwald: Die Feinde), Emilia (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Johanna (F. L. Schröder: Das Portrait der Mutter oder Die Privat-Comödie), Bärbchen (J. Patrat: Die beiden Grenadieren oder Die verwechselte Tornisten), Auguste (C. Töpfer: Schein und Sein), Kordelia (W. Shakespeare, ú. F. Schlegel: König Lear), Isabella (H. Clauren: Der Bräutigam aus Mexiko), Amalie (A. Kotzebue: Die Stricknadeln), Cäcilie von Fürstenstein (H. Clauren: Der Vorposten), Rosalie (F. Holbein: Stadt und Land mit einem Vorspiel Das Wiedersehen, prem.), Minna (G. E. Lessing: Minna von Barnhelm), Imma (C. Vogel: Adelma oder Kampf und Sieg), Zamora (C. Vogel, h. E. de Lannoy: Abu, der schwarze Wundermann, prem.), Isabella (W. Marsano: Isabella von Croye oder Des Sieges Preis, prem.) – 1826; Rosa von Selten (J. Ritter v. Rittersberg: Knospe, Rose und Herbstrose oder Eine hat sich geirrt), Gräfin Bonau (W. A. Gerle: Abentheuer in der Neujahrsnacht oder Die beiden Nachtwächter, prem.), Gertrude (H. Harring: Rudolph von Habsburg von Basel oder Die Sterne und Pfifficher), Luise (F. Schiller: Kabale und Liebe), Clarisse (I. F. Castelli: Ein Tag aus dem Leben Karl des Fünften), Henriette (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Prinzessin von Eboli (F. Schiller: Don Karlos), Fedrowna (J. Franul v. Weißenthurn: Die Bestürmung von Smolensk), Minchen (A. Kotzebue: Falsche Scham), Irene (E. Schenk: Belisar), Melitta (F. Grillparzer: Sappho), Sophie (E. Houwald: Fluch und Segen), Kreusa (F. Grillparzer: Medea, prem.), Die Geheimrathin (A. W. Iffland: Der Hausfriede), Eleonore (F. Schiller: Fiesko), Cäcilie von Fürstenstein (H. Clauren: Der Vorposten), Ophelia (W. Shakespeare: Ophelia), Auguste (A. W. Iffland: Die Mündel), Rosamunde (J. H. D. Zschokke: Abällino), Leonhard, muž. role (E. von Houwald: Das Bild), Marianne (F. A. Kurländer: Die Heirat durch Vernunft), Bertha (F. Grillparzer: Die Ahnfrau), Judith (W. A. Gerle: Jaromir und Udarlich, Herzoge von Böhmen, s předehrouVorspiel Der Wrschowcen Rache, prem.); Miranda (A. Kotzebue: Bayard, der Ritter ohne Furcht und ohne Tadel), Heralida (F. Holbein: Der Prinz und sein Sänger oder Das Familiengericht), Sophie (E. Raupach: Das geraubte Kuß), Antonie (F. A. Kurländer dle E. Scriba: Schüchtern und Dreist), Henriette (C. Labrün: Launen des Zufalls), Thekla (F. Schiller: Wallensteins Tod), Porzia (W. Shakespeare, ú. F. Schlegel: Kaufmann von Venedig, prem.) – 1827; Adele (W. Marsano: Die Brautschau, prem.), Alilat (E. Raupach: Die Tochter der Luft), Auguste Sommer (J. G. Albini: Zu zahm und zu wild, prem.), Floretta (C. A. West dle Moretta: (Donna Diana oder Stolz und Liebe), Prinzessin Emma von Braunschweig-Lüneburg (W. A. Gerle: Adam Wiederbauer, prem.), Helmine (H. Clauren: Das Hotel Wiburg), Emerike Würzig (J. Franul v. Wiessenthurn: Das Manuscript), Mathilde (L. Huber, F. Kauer: Das Sternenmädchen im Maidlinger Walde), Laura (J. W. Lembert dle Calderona: Das öffentliche Gehemnis, benefice, prem.) 1828; Fenella, němá role (E. Scribe – D. F. E Auber: Die Stumme von Portici), Luzia de Viadagoli (E. Raupach: König Enzio), Frau von Lucy (E. Scribe: Der junge Pathe), Mirandolina (C. Goldoni: Mirandolina), Yelva (T. Hell: Yelva)   1832.

Geyer Ludwig, role ve Stavovském divadle v Praze

Rudolf (Th. Körner: Hedwig), Kindlein (A. Kotzebue: Der arme Poet), Fegesak (Molière – J. H. D. Zschokke: Der Geizige), Baron Qualm (A. von Kotzebue: Blinde Liebe), Fips (A. Kotzebue: Gefährliche Nachbarschaft), Franz (F. Schiller: Die Räuber), Gottlieb Kooke (F. W. Ziegler: Parteienwuth) – 1817.

Clara Wagner, role ve Stavovském divadle v Praze

Donna Angelina, Cenerentola (Rossini: Cenerentolla, prem.), Zerlina (W. A. Mozart: Don Juan), Cherubin (W. A. Mozart: Die Hochzeit des Figaro), Delia (F. X. Huber, h. F. X. Süssmayer: Soliman der Zweite oder Die drei Sultaninnen), Annchen (C. M. von Weber: Der Freischütz), Fanni (A. Bäuerle, h. W. Müller: Azors Zauberschloβ), Fräulein Henriette (J. Perinet, h. W. Müller: Das Neusonntagskind), Lieschen (G. Paisiello: Die schöne Müllerin), Page (F. A. Boieldieu: Johann von Paris), Gianetta, (V. Fioravanti: Die Dorfsängerin), Ninna (A. Bäuerle, h. W. Müller): Ninna, Nanni, Nannerl und Nannette 1826.

Prameny

AMP: sbírka rukopisů, sign. 7996: Journal aller auf der k. ständischen Bühne zu Prag aufgeführten Trauer-, Schau-, Lustspiele, Opern, Possen, Ballets, Concerte und sonstige Productionen vom 16. Juli 1815 bis 30. April 1834, Bd. 1 (role L. Geyera). 

NA Praha: fond Prezidium českého gubernia Praha, Registratura nejvyššího purkrabího hr. Karla Chotka, inv. č. 18, S 6a, Stavovské divadlo 18241842, kart. 7, S 6a Monat-Gagen sämtlicher Mitglieder und ihrer sonstigen Emolumente 1827 (měsíční gáže členů StD 1827).

 NMh: Correspondenz Stiepanek, soubor dopisů, sign. G 13729 (bývalá Donebauerova sbírka, korespondence ředitele Stavovského divadla v Praze J. N. Štěpánka).

 NMd: cedule Stavovského divadla v Praze 1824–1832.

 NG Praha: sbírka grafiky, sign. R 74 616, A. Machek: Rosalie Wagner jako Irene v tragédii Belisar z r. 1827 (litografie H. Schödl), vyd. C. W. Enders, Praha, před 1829.

Literatura

Prager Zeitung 28. 8. 1817 (příloha Amtsblatt, pohostinská vystoupení L. Geyera v Praze); Abend Zeitung (Dresden) 24. 2. 1824; Leipziger Zeitung 11. 12. 1824; Wiener Theaterzeitung 8. 7., 23. 11. 1826, 27. 3. 1827; Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode 20. 6. 1826 (zkušební představení v Praze), 3. 3. 1827, 24. 4. 1828; Bohemia (Prag) 6. 7. 1832, 8. 7. 1832, 17. 7. 1832 (hostování v Praze), 22. 12. 1877 příloha (Schauspielpersonal und Gäste in der Ära P[olawsky], K[ainz], S[tiepanek], část XXX), 28. 12. 1877 příloha; R. Batka: Wagner in Prag. I. Rosalie Wagner, Musikalisches Wochenblatt, Organ für Musiker und Musikfreunde (Leipzig) 39, 1908, č. 9, s. 217–219 (zde citována smlouva W. s pražským divadlem, originál je nezvěstný); týž: Richard Wagner in Prawonin, Der Merker (Wien), 1911, Heft 20, s. 66–72 (osobní data Jenny a Auguste Raymann); R. Prölss: Geschichte des Hoftheaters zu Dresden. Von seinen Anfängen bis zum Jahre 1862, Dresden 1878, s. 662 (gáže W. z 1826); Teuber III, s. 143, 145, 159, 159 (Clara); C. F. Glasenapp: Das Leben Richard Wagners, Bd. I, Leipzig 1905, kap. IV., s. 41–51 (Geyer), Bd. 2, s. 255–263 (Rosalie); R. Batka: Richard Wagner, Berlin [1912], zvl. s 16; O. Fambach: Das Repertoire des Königlichen Theaters und der italienischen Oper zu Dresden 1814–1832, Bonn 1985, s. 371 (Geyer), s. 393 (Albert, Rosalie a Clara W.); R. Wagner in Carl Maria von Weber Gesamtausgabe (online, cit. 3. 4. 2018), URL: http://weber-gesamtausgabe.de/de/A003072.html.

Eisenberg (in: Geyer Ludwig, s. 324), Kosch Th (W. mylně uvedena i jako zpěvačka), Lepzig-Lexikon.

Životní události

  • 4. 3. 1803: narození, Leipzig (DE)
  • 12. 10. 1837: úmrtí, Leipzig (DE)

Další jména

Rosalie Johanna,  Johanna Rosalie

Vazby

H


Vznik: 2018
Autor: Jitka Ludvová