Szegöffy, Franziska

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Franziska Szegöffy
* 1816 Frankfurt nad Mohanem (Německo)
18.11. 1881 Brandýs nad Labem
herečka

Pocházela z divadelní rodiny. Začínala v rolích veseloherních milovnic (Mnichov, angažmá 1838 – 1841), 1848 vystupovala v Záhřebu, 1849 v Prešpurku. 1854 nahradila Margarethe Binder v oboru starších dam v pražském německém souboru Stavovského divadla. Patřila ke spolehlivým herečkám a dokázala ztvárnit i role se zpěvy. 1874 byla penzionována.

Dívčím jménem Franziska Schmidt. Pocházela z divadelní rodiny. Otec Friedrich Wilhelm Schmidt (také Wilhelm Schmidt, cca 1770–1841) byl hercem a divadelním ředitelem, matka Marie, roz. Koch (1783–1809 Praha), herečkou a zpěvačkou. S. uzavřela tři manželské svazky, první s německým hercem, spisovatelem a dramaturgem Johannem Friedrichem Viedertem (nar. 1791 v Chemnitz), podruhé byla provdána za herce Friedricha Schenka (1806 Magdeburg –11. 1. 1858 Mnichov), jejím třetím manželem se stal (patrně nedlouho před rokem 1848) uherský obchodník Sigmund Szegöffy. Z trojice synů dosáhl dospělého věku pouze nejstarší August (nar. 1844). Podle nekrologu (viz lit.) hrál i on v pražském divadle malé role.

Divadlu se S. začala soustavně věnovat asi v šestnácti letech, čemuž zřejmě předcházelo účinkování v dětských rolích, postupně v oboru naivek. Její talent ocenil německý dramatik Christian Dietrich Grabbe (snad v roce 1834, kdy projížděl Frankfurtem n. M.). Během své kariéry vystřídala S. řadu působišť, především na území dnešního Německa (Mnichov), Chorvatska (Záhřeb / Agram), Slovenska (Prešpurk / Bratislava) a Čech (Praha). Některé zdroje zmiňují vystupování ve Spojených státech amerických, kam měla roku 1841 uprchnout, když vypověděla kontrakt v mnichovském Královském dvorním divadle, snad z důvodu osobního zadlužení.

V Mnichově byla angažována 1838–1841 během ředitelského období Karla Theodora von Küstner (1833–1842), společně se svým tehdejším manželem Friedrichem Schenkem. Začala s rolemi veseloherních milovnic. Podle Grandaura (lit.) dokázala už tehdy vytvořit postavy Shakespearových veseloher (Katharina, Shakespeare: Die bezähmte Widerspenstige, kde postavu Petruchia vytvořil Friedrich Schenk, Marie, Shakespeare: Was ihr wollt?).

Patrně po návratu ze Spojených států amerických v první polovině 40. let se objevuje poprvé v chorvatském Záhřebu, kde vystupovala v bouřlivém roce 1848. Vzhledem ke svému uherskému příjmení Szegöffy neměla v době národnostních bojů mezi Chorvaty a Maďary  snadnou pozici. (O. Teuber vypráví, že ředitel tamního divadla chodil „dům od domu,“ aby ujistil veřejnost, že hostující herečka je „upřímnou Němkou maďarského jména, a prosil vůči ní o nestrannost“; sv. III, s. 436-437.)

V roce 1849 je poprvé zaznamenána v Královském městském divadle v Prešpurku (Königlich Städtisches Theater); její manžel, jemuž se nevedlo v podnikání, se stal sekretářem a pokladníkem městského divadla. Hrála zde mladé role. Zde ji viděl vysoký státní úředník, původem Pražan, a upozornil na ni pražského ředitele Stögera v roce 1854, když z pražského německého souboru odešla jeho dlouholetá členka Margarethe Binderová. Pokud ji S. měla nahradit, musela ve svých 38 letech přijmout obor starších dam. Jak uvádí Teuber, ve snaze získat pražské angažmá si S. prosadila v Prešpurku večer, v jehož první části vystoupila v dívčí roli, ve druhé pak uvedla scénu z Raimundovy hry Bauer als Millionär, kde ztělesnila postavu „staré vrchní lesmistrové“ (alte Oberförsterin). V oboru starších žen pak S. v Praze zůstala až do konce své herecké dráhy. Působila v érách tří ředitelů; po Stögerově odchodu ji v angažmá ponechali F. Thomé (1858–1863) i R. Wirsing (1864–1875). Mezi členstvem ji uvádějí almanachy Královského zemského divadla (Königl. Deutsches Landestheater) a v roce 1871 také adresář hlavního města Prahy v části vyhrazené členům německého divadla (Allgemeines Adress und Handels-Handbuch der Hauptstadt Prag). Po ukončení aktivní herecké dráhy zůstala S. v Praze a počínaje rokem 1874 figuruje v seznamech pensionovaných účastníků penzijního institutu Německého zemského divadla.

Její první pražskou rolí byla 4. listopadu 1854 vdova Brunnová (Witwe Brunn) ve hře Ch. Birch-Pfeifferové Eine Familie. V souboru byla vedena jako představitelka starších či postarších dam (1859 jí almanach vymezuje obor vážných a komických matek / ernste und komische Mütter), ale některé její role svědčí o tom, že byla schopna vykročit mimo tento okruh a úspěšně zvládnout i role se zpěvem. Tisk ji pokládal za herečku spolehlivou, pohotovou a schopnou kvalitních výkonů. Dokázala na sebe upozornit i v menších rolích v nichž vytvořila – aniž přeháněla – živé a žánrově charakteristické postavy. Kritika chválila i její jazykový projev „pěkný a čistý“ (Bohemia 9. 11. 1854).


Role (výběr)

Mnichov, Königliches Hoftheater: Katharina (Shakespeare: Die bezähmte Widerspenstige, úprava Deinhardstein), Marie (Shakespeare: Was ihr wollt?, úprava Holbein jako Viola), Franziska (Lessing: Minna von Barnhelm), Margarethe (Iffland: Die Hagestolzen), Leopoldine (Töpfer: Der beste Ton), Sabine (Töpfer: Die Einfalt vom Lande), ad. 

Praha, Königlich ständisches Theater: 1854: Vdova Brunnová (Birch-Pfeiffer: Eine Familie), Paní Feldern (Goethe: Hermann und Dorothea), Paní von Silben (Das letzte Mittel), Baronka von Morin (Töpfer: Der Pariser Taugenichts). – 1855: Vévodkyně von Olivarez (Schiller: Don Carlos, Infant von Spanien), Katharina (Blum: Ich bleibe ledig), Bärbel (Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt), Judith Harleight (Birch-Pfeiffer: Die Waise von Lowood), Anna (Birch-Pfeiffer: Das Forsthaus), Gertrud, Armgard (Schiller: Wilhelm Tell), Elisabeth (Goethe: Götz von Berlichingen), Baronka Baubert (Sandeau a Friedrich: Hélène von Seiglière), Crescenz (Rosenthal: Der Sonnwendhof), Paní Rosel (von Plöss: Der verwunschene Prinz), Apollonia (Feldmann: Immer zu vorschnell), Claudia (Lessing: Emilia Galotti), Paní von Lobeck (Töpfer: Die Zurücksetzung), Liese (Vogel: Ein Handbillet Friedrichs des Grossen: Incognitos Verlegenheiten). – 1856: Emerentia (Grahn: Sein Frack), Vévodkyně frýdlantská (Schiller: Wallenstein), Paní Gryphius (Bauernfeld: Die Virtuosen), Baronka (Bayard a Friedrich: Das Gänschen von Buchenau), Brigitte (Kleist: Käthchen von Heilbronn), Hraběnka Rajew (Wolfsohn: Nur eine Seele), Christiane (Benedix: Die Dienstboten), Markýza (Friedrich a Dumanoir: Der Graf von Irun), Gertrud (Gozlau a Schlivian: Wie man Königin wird), Marta (Wolf: Preciosa), Elisabeth von Zierl (Töpfer: Die Einfalt vom Lande), Matka, Matka nevěsty (Schiller: Das Lied von der Glocke), Paní von Langsalm (Kotzebue: Der Wirrwarr). – 1858: Nani (Langer/von Suppé: Der Werkelmann und seine Familie), Katharina Ashley (Birch-Pfeiffer: Die Lady von Worsleyhall), Paní von Falten (Feldmann: Das Portrait der Geliebten), Manželka bankéře von Silberschlag (Loss: Nach Sonnenuntergang), Käthin (Langer a Müller: Die Mehlmesser Pepi), Madame Wild (Liess: Eine Braut auf Lieferung), Paní Schwall (Schleich: Drei Candidaten), Mademoiselle Balbien (Birch-Pfeiffer: Die Marquise von Bilette), Matka Klárky, Egmontovy milé (Goethe: Egmont), Gundula (Birch-Pfeiffer: Mutter und Sohn), Madame Duchateau (Uchard: Fiammina), Generálka Rieger (Laube: Die Karlsschüler), Millerova žena (Schiller: Kabale und Liebe), Matka Barbeaud (Birch-Pfeiffer nach Sand: Die Grille), Tchyně (Benedix: Mathilde), Gertrude (Holtei: Die weiblichen Drillinge), Žena Thomase Fostera (Töpfer: Die Gebrüder Foster), Uracca (Raupach: Die Schule des Lebens), Veronica (Blum: Der Vicomte von Letoriéres), Bärbel (Saphir: Die Erweiterung des Thurmes von Babel), Hanna Kennedy (Schiller: Maria Stuart). –1859: Margareth (Flamm, Wimmer a Müller: Der Teufel im Herzen, oder Das Unglückszeichen), Mandl (Berla: Der Freiheitskampf in Tirol), Paní Giraud (Herrmann: Die Memoiren des Satans), Madeleine Reuniers (Birch-Pfeiffer: Der Glöckner von Notre Dame), Baronka (F. Heine: Der erste Waffengang), 1865: Rosa (Görner: Englisch), Marthe (Goethe: Faust). – 1872: Franciela Fall (Kotzebue: Die Unglücklichen), Rebelliosa (Jacobson, Thalburg a Michaelis: 500 000 Teufel), Paní von Ziermer (Bayard: Er muss aufs Land).

Prameny

NA: Policejní ředitelství I, konskripce, kar. 579, obr. 780 (zde uvedeno darum nar. 1816: některá lexiografická literatura uvádí 1808, zde jsou též údaje o rodině).

Periodika

Almanach für Freunde der Schauspielkunst, 1850, s. 251; 1853, s. 176 (Pressburg). – Theateralmanach Prag, 1855, s. 21, 30, 33, 50; 1860, s. 6; 1874, s. 5. – Allgemeines Adress- und Handels-Handbuch der Hauptstadt Prag, 1871. – Deutsches königl. Landes-Theater in Prag. Almanach und Adressbuch zum Jahre 1874, s. 5 (penze).

Bohemia 22. 10. 1854 (pohostinská představení pro angažmá), 9. 11. 1854, 14. 10. 1858, 30. 12. 1858, 21. 12. 1872, 27. 6. 1879, 19. 11. 1881 (nekrolog s datem a místem úmrtí, jiné uváděné údaje jsou chybné).

Literatura

Ch. D. Grabbes sämtliche Werke, sv. VI., Oskar Blumenthal 1874, 183 ff.; F. Grandaur: Chronik des Münchener Hoftheaters, München 1878, s. 121, 124, 126; O. Teuber: Geschichte des Prager Theaters III., Prag 1888, s. 436–437, 495, 596; Ferdinand Břetislav Mikovec. Pražská Thalie kolem roku 1850. Praha 2010, s. 479.

Eisenberg, Flüggen, Kosch Th, Ulrich

Životní události

  • 1816: narození, Frankfurt nad Mohanem (Německo)
  • 18.11. 1881: úmrtí, Brandýs nad Labem

Další jména

Schmidt Franziska


Vznik: 30.11.2012
Autor: Martin Hanoušek