Studie a dokumenty

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Myšlenka vytvoření tohoto elektronického prezentačního portálu vznikla z potřeby pohotově zpřístupňovat monografie, obsáhlé informativní studie s bohatými soupisovými přílohami, které nejsou vhodné pro tištěné časopisy, edice pramenů s odbornými komentáři, soupisy historického divadelního repertoáru a další. Virtuální prostředí poskytuje dostatek prostoru pro zveřejnění psaných i tištěných dokumentů a ikonografických pramenů, včetně bohatého komparačního materiálu. Portál doplňuje elektronickou Českou divadelní encyklopedii, obsahující biografická hesla divadelních osobností. Umožňuje také předběžně a postupně publikovat části dlouhodobých projektů, a zpřístupnit je tak dříve uživatelům, případně k odborné diskusi.

Portál obsahuje:
Wenzel Scholz (1787–1857), vídeňský komik v Praze
Historický repertoár Stavovského divadla I
Historický repertoár Stavovského divadla II
Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla Leopolda Lažanského v Chyši (1879)
Cenzurní protokoly Stavovského divadla v Praze 1806–1810 
Archiv scénografických prací Jana Duška
Scenarien-Buch Václava Tháma (Pština 1805–1806)
Honza Kolohnát z Přelouče, díl druhý (edice rukopisu J. N. Štěpánka, 1806)
Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer (17. století)​

Dämona, mocná obyvatelkyně hor (edice rukopisu J. N. Štěpánka, 1806)
Iva Janžurová. Od Skřivánka k Alžbětě II.


Wenzel Scholz (1787–1857), vídeňský komik v Praze
Výřez z grafického listu Anton Johann Gareis: Herrn Schauspieler Scholz achtungsvoll gewidmet. 1831, Národní galerie.

Vlasta Reittererová
144 stran, obrazové dokumenty                                                                     
Vydal Institut umění – Divadelní ústav
Praha 2015

Odchovanec rakouské herecké rodiny Wenzel Scholz byl v osmadvaceti letech členem vídeňské dvorní činohry, ale rozhodl se opustit toto postavení a stal se komikem lidových scén. Se svou mohutnou postavou, nehybnou tváří a s úsečným slovním humorem vytvořil v žánru vídeňské frašky originální typ. Měl stálé publikum i v Praze, kde v letech 1831 až 1857 absolvoval 119 vystoupení; pražský repertoár i vývoj kritických názorů ovlivnil víc než leckterý kmenový člen pražského souboru. Studie Vlasty Reittererové popisuje Scholzův život, přináší přehled jeho pražských hostování a komentář k nim a zabývá se vzestupem a pádem žánru vídeňské frašky na středoevropském jevišti. Je připojen obsáhlý výběr z pražských i vídeňských kritik a z Scholzových hereckých pamětí. 
Z lektorského posudku Adolfa Scherla:
Studie vyplňuje závažnou mezeru ve výzkumu pražského německého divadla první a druhé třetiny 19. století. Dosavadní  divadelně historické práce věnované tomuto období vycházely z podcenění žánru vídeňské lokální frašky a soustřeďovaly se – až na vzácné výjimky – přednostně na divadelní žánry opírající se o literárně hodnotné texty. Tak se stalo, že o vynikajících hereckých osobnostech celoevropského významu, které se frašce věnovaly, jako byli Wenzel Scholz nebo Alois Grois, vzniklo jen málo hodnotných monografických studií, kdežto o autorech dotyčných her, jako byli Adolf Bäuerle, Ferdinand Raimund nebo Johann Nepomuk Nestroy, existuje obsáhlá literatura.

Dokument ke stažení ZDE

Figurina: Maria Luigia Caravoglia-Sandrini jako Elisene Johann Joseph Rösler: Elisene, Prinzessin von Bulgarien, opera, text Johanna Franul von Weissenthurn. Ryl Anton Pucherna.  Zdroj: Prager Theater-Almanach auf das Jahr 1808, 1. Jg., Prag 1808, nečíslovaná příloha

Historický repertoár Stavovského divadla I–II

Období 16. 7. 1815 – 31. 12. 1826
Pavel Petráněk – Jitka Ludvová

Období 11. 9. 1796 – 30. 6. 1815
Jitka Ludvová

Obsahuje úvodní komentář a přehled denního repertoáru.

Kabinet pro studium českého divadla Institutu umění – Divadelního ústavu započal práci na přehledu představení ve Stavovském divadle od jeho založení v roce 1783 do nové doby. Velký rozsah tohoto úkolu, obtížná dostupnost pramenů v předchozích desetiletích a malý zájem o scénu se stoletým cizojazyčným provozem způsobily, že splnění této badatelské povinnosti se stále odkládalo. Po dalekosáhlém elektronickém zpřístupnění fondů v domácích i zahraničních institucích, s možností mezinárodní spolupráce, se pro toto téma otevřela reálná perspektiva. V Kabinetu pro studium českého divadla byl zpracován pilotní projekt přehledu denního repertoáru. Jde o dlouhodobý úkol, k jehož výsledkům bude třeba se neustále vracet, i s pomocí odborné veřejnosti jiných specializací.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese jitka.ludvova@divadlo.cz

Dokument I ke stažení ZDE
Dokument II ke stažení ZDE





Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla Leopolda Lažanského v Chyši (1879)
Leopold Lažanský jako farář Peter Hell v Anzengruberově hře Der Pfarrer von Kirchfeld, 1. pol. 80. let 19. stol. SOA Plzeň, RA Lažanských, inv. č. 461.

Edici a překlad rukopisu (SOA Plzeň, RA Lažanských, Pozůstalost Leopolda II. Lažanského z Bukové, inv. č. 434) zpracovala Berenika Zemanová Urbanová.
Redakce Jitka Ludvová.
35 stran, obrazové dokumenty
Praha 2017

Veřejně přístupné divadlo provozoval na svém zámku v Chyši na Karlovarsku hrabě Leopold Lažanský z Bukové (1854–1891). Divadlo sice fungovalo pouze necelý rok (1879–1880), ale k jeho existenci se dochovala řada dokumentů. Jedením z nich je tzv. Služební řád pro členy Hraběcího zámeckého divadla. Předložená edice obsahuje transkripci a překlad z německého rukopisu. Přibližuje tak vnitřní organizaci chyšského zámeckého divadla a částečně i dobovou inscenační praxi a divadelní provoz.

Dokument ke stažení ZDE




Cenzurní protokoly Stavovského divadla v Praze (sv. 1, 1806–1810)

Obsahuje úvodní komentář a přepis 1. svazku  z Protokolů policejní divadelní cenzury.

V Národním archivu je ve fondu s názvem Presidium královského českého zemského gubernia uloženo šest svazků Protokolů policejní divadelní cenzury, vyhotovených v letech 1806–1843.  Patří k nim též retrospektivně vypracovaný rejstřík, který v abecedním pořadí uvádí všechny  hry cenzurované v těchto desetiletích, a seznam zakázaných kusů z let 1824–1847.  Svazky se vztahují ke každodenní činnosti Stavovského divadla: všichni ředitelé působící v uvedeném období mohli dát na program pouze ty hry, jež byly již dříve cenzurovány nebo nově prošly příslušným šetřením. Záznamy se týkají německých her; v rejstříku jsou zapsány jako cenzurované též české tituly, ale samostatné svazky s jejich hodnocením se v této skupině dokumentů nenacházejí.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese jitka.ludvova@divadlo.cz

Dokument ke stažení ZDE 

Obcenzura.jpg


Věra Velemanová:

Archiv scénografických prací Jana Duška

Digitalizovaný archiv prací scénografa Jana Duška vzniká jako projekt, navázaný na textaci budoucí monografie tohoto výtvarníka, která si vynutila systematizování celého souboru prací Jana Duška: identifikaci řady neoznačených děl, jejich zařazení ke konkrétním inscenacím, popis jednotlivých návrhů (určení techniky, rozměru, názvu). Tvorba archivu probíhá po částech, které představují určité celky v rámci Duškovy tvorby (např. Scénografie pro Divadlo Na zábradlí v letech 1976–1987, Scénografie na oblastech do roku 1989, apod.). Každý adresář je pojmenován názvem dané inscenace a do jeho rámce jsou pak zkopírovány skeny příslušných kostýmních a scénických návrhů.

Jan Dušek, kostýmní návrh (hrobníci, W. Shakespeare: Tragický příběh Hamleta, dánského prince, Divadlo Na zábradlí Praha, 1978).
Dosud se podařilo zdigitalizovat sumu scénických a kostýmních návrhů, skic a ojedinělých fotografií z inscenací, na nichž Dušek spolupracoval v Divadle Na zábradlí v letech normalizace (1976–1987) a ve 2. části pak sumu návrhů a skic z téhož období, ale převážně pro inscenace v českých oblastních divadlech. Dva seznamy zdigitalizovaných děl v přílohách  obsahují konkrétní údaje (autora hry, divadlo, režiséra a datum premiéry, názvy jednotlivých položek – návrhů, výtvarnou techniku, užitý druh papíru, rozměr).

Dosavadní výsledky mají pracovní charakter, plynoucí mj. z toho, že se v množství dalších prací, čekajících zatím na zpracování, mohou objevit ojedinělé návrhy, které bude možno přiřadit k již zdigitalizovaným scénickým a kostýmním návrhům a k určitým inscenacím.

Všechny materiály jsou k dispozici ve Virtuální studovně IDU: http://vis.idu.cz/Scenography.aspx?authorIds=694&authorNames=Du%C5%A1ek,%20Jan 

Digitalizovaný archiv scénografických děl Jana Duška je zpracován za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DRKVO 2016, 2017, MK000023205)

Přílohy:

  1. Osobnost Jana Duška (medailon)
  2. Archiv děl Jana Duška I – Divadlo Na zábradlí do roku 1989
    Seznam návrhů, skenovaných v IDU, 2016
  3. Archiv děl Jana Duška II – scénické a kostýmní návrhy (většinou inscenace do roku 1989, vyjma dvě novější inscenace)
    Seznam návrhů, skenovaných v IDU, 2017
  4. Studie o Duškově scénografii:
    V. Velemanová. Zrnko z tvorby. Scénografie Jana Duška do roku 1989 (s důrazem na inscenace se vztahem k dílu Františka Zelenky). Divadelní revue 27, 2016, č. 3, s. 99-122.

Dokument ke stažení ZDEJan Dušek, kostýmní návrhy (W. Shakespeare: Tragický příběh Hamleta, dánského prince, Divadlo Na zábradlí Praha, 1978).


Scenarien-Buch Václava Tháma (Pština 1805–1806)   
F. Schiller: Die Räuber (Loupežníci), začátek 2. dějství rkp. záznamu V. Tháma ve Scenarien-Buch.

Fragment (první díl) původně dvoudílného autografu českého herce, dramatika, dramaturga a překladatele Václava Tháma (1765–1816?) obsahuje scénáře divadelních kusů, provedených mezi léty 1805–1806 divadelní společností knížete Ferdinanda Friedricha von Anhalt-Köthen-Pleß na území někdejšího pruského Slezska (nyní Polska) ve městech Pština, Opolí, Olešnice a Kališ. Thám v této společnosti působil jako herec s prokazatelným vlivem na přípravu a realizaci zamýšleného repertoáru. Rukopis představuje vzácnou, v kontextu dějin českého divadla a thámovského bádání ojedinělou památku, čekající dosud na zpřístupnění formou edice. Umožňuje nahlédnout Thámovu divadelní činnost v jednom z jeho posledních, pramenně doložitelných působišť. Je také příspěvkem k přiblížení repertoárové a inscenační praxe v divadle přelomu 18. a 19. století.

Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracoval Martin Hanoušek.

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).

Soubor ke stažení ZDE








První strana rukopisu J. N. Štěpánka
Simona Kuncová
Edice rukopisu Jana Nepomuka Štěpánka z roku 1806

Překlad zpěvohry o dvou jednání Honza Kolohnát z Přelouče, díl druhý
(text Johann Maxmilián Czapek, hudba Vinzenz Maschek, Praha 1797)

Edice vznikla v semináři Katedry divadelní vědy FF UK a byla zpracována pod vedením doc. Aleny Fidlerové (FF UK) pro Kabinet pro studium českého divadla.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese sim.kuncova@seznam.cz

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).

Soubor ke stažení ZDE




Oraculum věští_výřez rukopisu_3. akt 7. scéna

Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer (17. století)

Pracovní transliteraci rukopisu (20/Ms. G 13, Universitätsbibliothek Bayreuth) vypracovala Alena Jakubcová ml.

celkem 102 stran

Anonymní bohemikální rukopis tragikomedie Der Eiserne Tisch se řadí mezi literární díla s motivem Libuše a železného stolu. Pravděpodobně pochází ze středoevropského prostoru 2. pol. 17. stol.

Transliterace a nástin studie poslouží jako základ pro připravovanou edici a umožní porovnání s dalšími texty s obdobnou motivikou.

Soubor ke stažení ZDE

První strana rukopisu J. N. Štěpánka.
Zuzana Drnková Vašáková
Edice rukopisu Jana Nepomuka Štěpánka z roku 1806

Překlad tříaktové kouzelné hry Dämona, mocná obyvatelkyně hor  (text [Josef Anton] Bullinger, hudba Vincenc Tuček, Pešť 1805)

Edice vznikla v semináři Katedry divadelní vědy FF UK a byla zpracována pod vedením doc. Aleny Fidlerové (FF UK) pro Kabinet pro studium českého divadla.

Předkládaná verze je pracovní, uvítáme doplnění a podněty na adrese zuzana.vasakova@seznam.cz

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2017, MK000023205).

Soubor ke stažení ZDE

 




Iva Janžurová jako Cybel ve Velikém bohu Brownovi (Divadlo československé armády, 1965), foto Olga Housková


Iva Janžurová. Od Skřivánka k Alžbětě II.
Martin J. Švejda

192 stran, obrazová příloha
Vydal Institut umění – Divadelní ústav
Praha 2017 

Prvá odborná monografie o jedné z nejznámějších a nejpopulárnějších českých hereček v novodobé, poválečné historii mapuje v deseti kapitolách její divadelní, filmovou a televizní tvorbu a věnuje se i jejím životním osudům. Těžiště monografie leží v podrobném zkoumání hereččiny divadelní kariéry. Všímá si začátků na DAMU, ročního angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, více než dvacetiletého působení v Divadle na Vinohradech, které v šedesátých letech patřilo k umělecky nejplodnějšímu a nejhodnotnějšímu období její kariéry, i angažmá v Národním divadle, které trvá od roku 1987 dodnes.  

Součástí monografie je též soupis divadelních rolí a víc než padesát fotografií.

Dokument ze stažení ZDE