Rusa, Rudolf

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Rudolf Rusa, civilní fotografie. Zdroj: MZK Brno, Sig. Skř.1O-1156.035. http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:79e46234-0df1-4d1a-882b-946ac1c15686?page=uuid:731bf316-dc45-499b-8528-ce3675b38954
Rudolf Rusa
* 16. 2. 1816 Vídeň (A)
15. 4. 1884 Brno (CZ)
herec, režisér

Vídeňský rodák, který nejdříve vynikal v rolích hrdinů, později byl oblíbeným charakterním komikem. V mládí procestoval s divadelními společnostmi habsburskou monarchii, posléze dosáhl stabilnějších angažmá v městských divadlech. Téměř třicet let působil v brněnském městském divadle. Patřil k současníkům F. Raimunda a J. Nestroye, v jejichž hrách po celý život s oblibou vystupoval.

Celým jménem Rudolf Michael Rusa. Otec byl úředníkem u Nejvyššího soudního úřadu ve Vídni. Na jeho přání absolvoval R. akademické gymnázium, zároveň hrál na violu a zpíval ve Vídeňském hudebním spolku. Zlákalo ho však divadlo a jako šestnáctiletý debutoval v květnu 1832 v letním divadle v Meidlingu na vídeňském předměstí. Poté byl členem několika kočujících společností, s nimiž hrál v Čechách, Německu, Rakousku a v Uhrách. Nejprve byl 1833 angažován J. A. Lutzem jako mladý milovník v Karlových Varech, s Lutzovou společností vystupoval i na jaře 1834 v Plzni. Mezi 1835–36 hrál R. jako člen společnosti A. Millera v Plzni, Hradci Králové a v saské Žitavě (Zittau). Pak se vrátil k Lutzově společnosti, se kterou vystupoval opět v Plzni, Českých Budějovicích, Bamberku a Norimberku. V září 1839 se připojil ke společnosti M. Römera v Teplicích, se kterou od podzimu 1840 působil v Liberci. V létě 1841 jej angažoval A. A. Roll, jehož společnost hrála v Uhrách v Rábu (Györ), Pětikostelí (Pécs) a hornorakouském Celovci (Klagenfurt). U Rollovy společnosti R. vystupoval i 1844 v letním divadle v Badenu u Vídně, kde zaujal ředitele F. Pokorného. Od doby, kdy jej Pokorný angažoval jako hlavního komika v Divadle v Josefstadtu, získával dlouhodobější angažmá v městských divadlech. Na jaře 1849 R. po pěti letech opustil Pokorného prodělávající divadlo, od Velikonoc t. r. působil dva roky v Prešpurku. Od dubna 1851 hrál v městském divadle v Brně, kde setrval čtyři roky. 1855 odešel do městského divadla v Temešváru, ale po několika měsících působení ukončil a přijal angažmá ve spojených německých divadlech v Budě a Pešti (dn. Budapešť), kde setrval od podzimu 1855 do léta 1856. Vystupoval v německém městském divadle v Pešti, v městském divadle v Budíně a v budínském letním divadle. Od října 1856 působil u J. Glöggla v hraběcím Skarbkově divadle ve Lvově. Ředitel Glöggl v květnu 1858 zemřel a R. využil nabídky tehdejšího brněnského ředitele G. Denemyho a vrátil se do Brna. Členem městského divadla v Brně byl plných šestadvacet let až do své smrti. Na jevišti se naposledy objevil 2. dubna 1884, zemřel 15. dubna 1884 na rakovinu jater.

První manželka Louise Rusa (1821 – 4. 9. 1848 Olomouc) byla tanečnice a herečka, s manželem byli v angažmá u Rollovy společnosti, hráli spolu např. v Celovci. Druhá manželka Therese Rusa (? – 1874) byla herečka, působila v oboru mladých milovnic, později hrála komické matky a kokety. S R. hrála v Teplicích, Temešváru, Budapešti a v Brně. Kvůli dlouhotrvající nemoci se ke konci života z divadel stáhla.

Hereckou kariéru začal R. v roli chudého rybáře Karla Schilfa v Raimundově pohádkové hře Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär. Od počátku hereckého působení byl obsazován do rolí milovníků a hrdinů. V osmnácti letech hrál Carla Moora (F. Schiller: Die Räuber), Tella (F. Schiller: Wilhelm Tell), Götze (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen) či Jaromira v Grillparzerově Die Ahnfrau. Od 1841, kdy úspěšně zastoupil indisponovaného kolegu v roli Tita Feuerfuchse (J. Nestroy: Talisman), byl obsazován i do rolí charakterních komiků. Zlomem v R. kariéře byla role Sebastiana Tratschmierla v Nestroyově frašce Der Tritschtratsch v letním divadle v Badenu u Vídně, díky které se na podzim 1844 stal hlavním komikem Divadla v Josefstadtu. Po návratu do Brna (1858) slavil úspěch v rolích Millera (F. Schiller: Kabale und Liebe), Lindenwirtha (Ch. Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt), Hillera (G. Freytag: Graf Waldemar), či Raimunda (K. Haffner: Therese Krones). Často hrál v lidových hrách A. L’Arronge (Hasemanns Tochter, Mein Leopold) a L. Anzengrubera (Der Pfarrer von Kirchfeld, Der Meineidbauer, Die Kreuzelschreiber). Nejčastěji účinkoval ve fraškách, veselohrách a komických lidových hrách, jako baryton vystupoval v menších operetních partech, v opeře ztvárňoval mluvené role. Od 60. let působil i jako herec charakterních rolí a otců.

V hereckém projevu byl ovlivněn především poetikou her F. Raimunda i fraškovitou dramatikou J. Nestroye. K jeho nejoblíbenějším patřily role Fortunata Wurzela (Das Mädchen aus der Feenwelt oder das Bauer als Milionär), Rappelkopfa (Der Alpenkönig und der Menschenfeind) či Valentina (Der Verschwender) z Raimundových her. Když 20. května 1882 slavil R. padesátileté výročí působení u divadla, zvolil si právě roli legendárního divadelníka Ferdinanda Raimunda, jehož osudy zpracoval ve stejnojmenné divadelní hře K. Elmar. V listopadu t. r. se zúčastnil slavnostního otevření nové budovy brněnského divadla: vystoupil ve frašce Bei Frau Bruna ředitele A. Franckela i v Schillerově truchlohře Egmont. Jeho poslední rolí byl hostinský Lillas Pastia v Bizetově Carmen. Od 1860 v brněnském divadle také příležitostně režíroval (J. Findeisen: Fanny, die schieche Nuß, A. Langer: Strauß und Lanner, J. Böhm: Der Wirth von Heßendorf, J. Grün dle E. Breiera: Wo steckt der Teufel?).

Největší popularity dosáhl R. v brněnském angažmá. Za téměř třicetiletou kariéru zde proslul schopností celostně uchopit charakter komických postav, ceněna byla jeho oddanost hereckému řemeslu. Veřejnost i kolegové vnímali R. smrt jako velkou ztrátu pro brněnskou kulturu, náklady na pohřeb hradilo divadlo spolu se členy souboru. Přestože R. vystupoval v populárních operetách i tehdejších moderních komediích, zůstal celý život věrný komice vídeňského lidového divadla a stal se strážcem odkazu Raimunda a Nestroye na brněnském jevišti.


Role

Meidlinger Sommertheater (Letní divadlo v Meidlingeru u Vídně)

Carl Schilf (F. Raimund: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär) – 1832. 

Stadttheater Karlsbad (Městské divadlo Karlovy Vary)

Hamlet (W. Shakespeare: Hamlet) – 1838. 

Städtisches Theater Pilsen (Městské divadlo Plzeň)

Gotthard, Graf von Nord (E. Houwald: Das Bild) – 1834. 

Stadttheater Raab (Městské divadlo v Raabu)

Titus Feuerfuchs (J. N. Nestroy: Talisman) – 1841.

Theater in der Josephstadt (Divadlo v Josefstadtu)

Sperber (L. Anton: Eine deutsche Fabrik), Spindl (E. Breier: Die Stiefschwestern) – 1846; Sebastian Rasenhügel (K. Haffner: Der verkaufte Schlaf) – 1847; Christoph (A. E. Titl: Eine Alpenblume oder Das Dorf im Gebirge), Knieriem (J. N. Nestroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus), Antonio (C. J. Folnes: Ein deutsches Weib), Ein Fiaker (F. Püchler: Die Brigittenau), Sebastian Nasenhügel (C. Haffner: Der verkaufte Schlaf), Damian Fibl (A. Langer: Gutsherr und Schauspieler oder Extemporirte Rollen), Peter Zartkümmel (C. Haffner: Das Marmorherz), Longimanus, der Geisterkönig (K. J. Schickh: Der Reichstag in der Geisterwelt oder Feenkönigin und ihr Sohn) – 1849.

Königlich städtisches Theater Brünn (Královské městské divadlo Brno)

Sebastian Hochfeld (F. Kaiser: Stadt und Land) – 1851; Der Wirth (G. E. Lessing: Minna von Barnhelm oder Das Soldatenglück), Titus Feuerfuchs (J. N. Nestroy: Talisman), Braun (E. Raupach: Der versiegelte Burgermeister), Vincenz (F. Kaiser: Die Frau Wirthin), Rampsamperl (J. N. Nestroy: Nagerl und Handschuh), Lepold Knöpfl (A. Langer: Ein Judas von Anno Neune), Lomellino (F. Schiller: Die Verschwörung des Fiesco zu Genua), Peter Spann (J. N. Nestroy: Der Unbedeutende), Paul Hold (A. Langer: Ein Prater Wurstl), Robert Fisch (J. OʼKeese, přeprac. G. Kettel: Richards Wanderleben) – 1858; Hubert Lederwann (F. Kaiser: Ein Lump), Rebel (J. N. Nestroy: Liebesgeschichten und Heiratssachen), Sebastian Hochfeld (F. Kaiser: Stadt und Land oder Der Viehhändler aus Oberösterreich) – 1859; Calmus Streicher (J. Grün dle E. Breiera: Wo steckt der Teufel?), Wilkens (O. Ludwig: Der Erbförster), Josef Lanner (A. Langer: Strauß und Lanner), Brunner (J. Findeisen: Fanny, die schieche Nuß), Herr von Blümel (J. Grün dle E. Breiera: Wo steckt der Teufel?), Tobias (F. Kiaser: Dienstboten Wirtschaft) – 1860; Jupiter (J. Offenabach, libr. H. Crémieux, L. Halévy: Orpheus in der Unterwelt) – 1863; Benvolio (W. Shakespeare: Romeo und Julia), Ferdinand Raimund (C. Elmar: Ferdinand Raimund), Sergeant Bleistift (H. Laube: Die Karlsschüler) – 1864; Amtsschreiber (F. Hopp: Das Gut Waldegg oder Die Husaren und der Kinderstrumpf), Georg Talbot (F. Schiller: Maria Stuart) – 1865; Georg Weiß (A. Langer: Vom Juristentage), Sir George Booth (E. Raupach: Die Royalisten oder Cromwels Ende) – 1866; Älterer Chor (F. Schiller: Die Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder), Caspar Alapi (T. Körner: Zriny), De Santos (K. Gutzkow: Uriel Acosta) – 1867; Daniel Sanstleben (O. F. Berg: Die neue Ära), Wolfgang Kitchheimer (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), General Bumbum (J. Offenbach, libr. H. Meilhac, L. Halévy: Die Großherzogin von Gerolstein) – 1868; Balknev (L. Feldmann: Der Sohn auf Reisen), Jacques (Molière: Der Geizige), Robert Cecil (H. A. Schauffert: Schach dem König) – 1869; Cilli (N. F. Berg: Nemensis), Josef Weingart (A. Langer: Der letzte Jesuit), Foltanek (N. F. Berg: Die verrückte Person), Pino (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Alvarez (J. Offenbach, libr. H. Meilhac, L. Halévy: Blaubart), Der Doktor (A. Dumas ml.: Die Dame mit den Kamelien), Kilian (C. M. Weber, libr. F. Kind: Der Freischütz), Ficus, Haushofmeister (J. Offenbach, libr. H. Ch. Chivot, A. Duru: Die Insel Tulipatan), Vater Augustin (F. Kaiser: Mönch und Soldat), Piton (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou) – 1870; Maier (L. Feldmann: Der Regierungsrath und seine Töchter), Hippus (Moorländer: Kling! Kling!), Josef Hauser (O. F. Berg: Der letzte Nationalgardist), Doctor Hanno (J. Rosen: Fromme Wünsche) – 1871; Zipfel (O. F. Berg: Die Pfarrersköchin), Minard (E. Gondinet: Gauvaut, Minard & Compagnie), Bassatino (A. Schneider: Der Capellmeister von Venedig) – 1872; Valentin (A. Wilhelmi: Mit den Wölfen muss man heulen), Busonier (V. Sardou: Der letzte Brief), Valentin Muck (A. Langer: Christkindl) – 1873; Don Diego (J. Weilen: Dolores), Ruprecht (F. Kaiser: Jagd Abenteuer), Walter Fürst (F. Schiller: Wilhelm Tell) – 1874; Christian (J. Rosen: Ein Schutzgeist), Trauenthaler (A. Bergen: Der Mord in der Kohlmessegasse), Christoserl (J. N. Nestroy: Einen Jux will er sich machen) – 1875; Der Klostervogt (A. Wildbrandt: Der Graf von Hammerstein), Zweiter Bürger (J. W. Goethe: Faust), Anton (J. Rosen: Ein Engel) – 1876; Polydor Godelot (V. Sardou: Hotel Godelot), Leonato (W. Shakespeare: Viel Lärm um Nichts), Agamemnon (J. Offenbach, libr. H. Meilhac, L. Halévy: Die schöne Helena) – 1877; Banebonus (F. Grillparzer: Ein treuer Diener seines Herrn), Der Patriarch von Jerusalem (G. E. Lessing: Nathan der Weise), Ein Harfner (G. Freytag: Die Valentine) – 1878; Sigismund (J. Strauss ml., přeprac. C. Treumann: Prinz Methusalem), Walzl (J. N. Nestroy: Unverhofft), Der Notar (Clairville und Gabet: Die Glocken von Corneville) – 1879; Grinchu (V. Sardou: Die braven Landleute), Korb (G. Freytag: Die Journalisten) – 1880; Conrad (J. Rosen: Größenwahn), Regierungsrath Koller (J. Rosen: Neue Männer), Capulet (W. Shakespeare: Romeo und Julia), Herzog von Feria (J. Strauss ml., libr. H. Bohrmann-Riegen, R. Genée: Das Spitzentuch der Königin), Der Vorsitzende des Gerichtshofes (P. Lindau: Gräfin Lea), Maximilian (F. Schiller: Die Räuber), Pamer (L. Gothov-Grünecke, F. Radler: Joseph Lanner), Krautkopf (J. N. Nestroy: Der Zerrissene) – 1881; Gottlieb Weigel (A. L’Arronge: Mein Leopold), Ein Klosterpförtner (? dle M. Tenelliho: Die Carabiniere des Königs), Jonathan (H. Laube: Graf Essex), Fortunatus Wurzel (F. Raimund: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär), Der alte Gobbo (W. Shakespeare: Der Kaufmann von Venedig) – 1882; Martin (G. Moser, F. Schönthan: Krieg im Frieden), Hiller (G. Freytag: Graf Waldemar), Lillas Pastia (G. Bizet, libr. H. Meilhac, L. Halévy dle novely P. Mérimée: Carmen), Rej, ein Wirt (C. Millöcker, libr. F. Zell, R. Genée: Der Bettelstudent) – 1883; Erdmann (F. Schönthan: Roderich Heller) – 1884.

Vereinigten deutsche Theater Ofen und Pest (Spojená německá divadla Buda a Pešť)

Josef (F. Prüller: Die schöne Klosterbäuerin), Florian (C. Elmar: Das Mädchen von der Spule), Baldrian (F. Kaiser: Unrecht Gut), Ignaz Stoppel (A. Berla: Ein alter Deutschmeister), Lenzl, ein Fiaker (A. Bittner: Der fidele Christl), Etienne Lamarin (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Glöckner von Notre Dame), Florian Grobmehl (C. Elmar: Des Teufels Brautfahrt), Jakob (A. Langer: Eine Ausspielerin), Christoph (A. Varry: Treffkönig oder Spieler und Todtengräber), Herr von Würfel (C. F. Stix: Ein Kapitalist, der einen Dienst sucht oder Ein rätselhafter Freund oder Kapitalist und Kammerdiener), Nebel (J. N. Nestroy: Liebesgeschichten und Heurathssachen), Knieriem (J. N. Nestroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Das liederliche Kleeblatt), Master Placksmith (Ch. Birch-Pfeiffer: Nacht und Morgen oder Der Trauschein), Gorm (H. Schmidt: Bruder Kain oder Ein Meeressturm um Mitternacht), Franz Rosner (A. Langer: Ein Wiener Freiwilliger) – 1855; Hieronimus Sützel (F. Kaiser: Im Dunkeln!), Jakob Hartinger (F. Kaiser: Zwei Testamente), Fortunatus Wurzel (F. Raimund: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär), Hempelmeier (L. Feldmann: Warum traut er einem Doctor?), Julien (T. Hell dle R. de Beauvoira a Mellesvilla: Der Mulatte oder Der Chevalier von Saint Georges), Der Geist von Heinrichs Urgroßvater (C. Meisl: Das Gespenst auf der Bastei in Wien), Knetschke (D. Kalisch: Münchhausen), Detrussando (I. F. Castelli: Roderich und Kunigunde), Der Schulmeister Gansleber (A. Bäuerle: Die falsche Catalani in Krähwinkel), Radlinger (Morländer: Theatralischer Unsinn), Philipp (F. Blum: Marie, die Tochter des Regiments), Peter (L. Feldmann: Der Sohn auf Reisen), Jakob (M. A. Grandjean: Rothe Haare), Nicolet (J. Mendelssohn dle A. Dennery a J. Mallian: Marianne, ein Weib aus dem Volk), Hans Knauf (I. F. Castelli: Die Schwagerin), Herr v. Zobel (T. Flamm: Die Hetzjagd nach einem Menschen), Hecht (C. Juin (Guigno): Ein Fuchs), Matthäus (K. Töpfer: Die Einfalt vom Lande), Schulze (R. Hahn: Sennora Pepita, mein Name ist Meyer!) – 1856.

Prameny

MZA, Sbírka matrik, 16988 Brno – sv. Jan (u minoritů), matrika zemřelých 1853–1921, s. 184.
MZK (Brno): sig. Skř. 10-1156.035; Rusa, Schauspieler. Brno: C. a K. Dvorní Atelier Rafael (fotografie).

Literatura

Allgemeine Theater-Chronik (Leipzig) 1834, s. 341; 1837, s. 600; 1839, s. 438, 460; 1844, s. 136, 376; 1845, s. 78, 262, 421, 507, 536; Bühnenwelt (Nürnberg) 1843, s. 90; Der Humorist (Wien) 18. 7. 1845; 11. 5. 1846; 19. 11. 1852; Wiener Zeitschrift 20. 10. 1846; Fremden-Blatt (Wien) 5. 7., 6. 7., 10. 7., 26. 7., 31. 7., 12. 8., 20. 8., 1. 10., 5. 10. 1847; 10. 2. 1849; 3. 11. 1876; Almanach für Freunde des Schauspielkunst (Berlin) 1849, s. 58 (nekrolog manželky Luisy); Neuigkeiten (Brünn) 18. 4. 1854; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1854, s. 101; 1855, s. 87–88; 1857, s. 223; 1859, s. 93; 1883, s. 104–106; Pesth-Ofner Localblatt 21. 2., 8. 3., 29. 9., 30. 9., 6. 10., 11. 10., 13. 10., 18. 10., 28. 10., 13. 11., 23. 11., 28. 11., 15. 12., 16. 12., 19. 12. 1855; 17. 1., 31. 1., 15. 2., 2. 3., 9. 3., 15. 3., 23. 3., 26. 4., 3. 5., 18. 6., 26. 6., 28. 6., 12. 7., 17. 7., 19. 7. 1856; Brünner Zeitung 10. 9., 18. 9., 24. 9., 25. 9., 26. 9., 13. 10., 23. 10., 24. 10., 7. 11., 30. 11., 15. 12. 1858; 6. 1., 9. 1., 4. 2., 15. 2., 20. 2. 1859; 14. 1., 24. 2., 3. 6., 1. 10. 1864; 31. 1., 4. 11. 1865; 8. 2., 23. 6. 1866; 21. 3., 2. 7., 7. 9. 1867; 8. 2., 9. 3., 28. 12. 1868; 9. 7., 15. 9. 4. 11., 1869; 24. 5., 26. 6., 21. 11. 1871; 15. 5., 1. 7., 21. 10., 1872; 22. 8., 19. 12., 23. 12. 1873; 6. 3., 27. 5., 3. 12. 1874; 30. 1., 9. 2., 12. 7. 1875; 1. 2., 10. 4., 23. 6. 1876; 2. 5., 12. 6., 26. 6. 1877; 30. 3., 23. 9., 25. 9. 1878; 4. 2., 1. 7., 15. 11. 1879; 14. 12., 23. 12, 29. 12. 1882; 5. 3., 14. 3., 5. 5. 1883; 6. 1., 11. 1., 2. 4. 1884; Der Zwischen-Akt (Wien) 1. 7., 7. 7., 11. 7., 24. 7., 30. 8. 1860; Theater-Journal (Brünn) 1861, s. 4.; Berliner Musikzeitung 25. 3. 1863; Tagesbote aus Mähren (Brünn) 6. 1., 15. 1. 21. 1., 26. 1., 28. 1., 6. 2., 9. 2., 31. 3., 20. 4., 28. 5. 1870; Wiener Theater-Chronik 11. 5. 1877; Almanach des Genossenschaft Deutscher Bühnen Angehöriger (Leipzig) 1883, s. 34 ● úmrtí a nekrology: Brünner Zeitung 16. 4. 1884; Mährisch-schlesischer Correspondent (Brünn) 16. 4. 1884; Neue Freie Presse (Wien) 18. 4. 1884; Wiener Theaterzeitung 1. 5. 1884; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1885, s. 261–262 ● F. Mayer: Chancen des Nürnberger Theaters: von seiner frühesten Entstehung bis zu seiner Gegenwart, Nürnberg 1843, s. 116; J. Hilmera: Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století, Praha 2006, s. 25, 139–140.

Biographisches Bühnen-Lexikon, Kosch, Ulrich

Životní události

  • 16. 2. 1816: narození, Vídeň (A)
  • 15. 4. 1884: úmrtí, Brno (CZ)

Další jména

Rusa Rudolf Michael

Vazby

H


Vznik: 2020
Autor: Ilona Horváthová