Lackner, Josef

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Josef Lackner
* 12. 11. 1839 Ebensee (A)
3. 8. 1909 Mikulov (CZ)
divadelní ředitel, herec

Josef Lackner působil od druhé poloviny 50. let 19. století jako herec s různými cestujícími společnostmi na území rakouské části monarchie. Na konci 70. let založil vlastní kočovnou společnost, s níž hrál převážně na území Moravy a Slezska do začátku 20. století.

Psán také Lakner. Narodil se v Ebensee v Horním Rakousku. Pocházel z divadelního prostředí – jeho rodiče Johann Lackner a Anna Maria rozená Danspetová (psáno též Tansbet) byli herci. Divadelní kořeny rodiny lze sledovat minimálně k L. dědečkovi z matčiny strany, herci A. Danspetovi. Divadelní kariéru začal L. v průběhu sezony 1856/57 u divadelního ředitele A. Millera v městském divadle v Celje (dn. Slovinsko), kde nejprve zaujímal místo inspicienta, ale už v průběhu sezony se stal členem hereckého souboru. V následujících letech působil jako zavedený první milovník a hrdina v kamenných divadlech u výrazných divadelních ředitelů, jakým byl třeba J. Kotzky, s jehož společností hrál v sezoně 1859/60 v Opavě a v 1860/61 v Salcburku a Bad Ischlu. V Salcburku nastoupil vojenskou službu (září 1860), byl přiřazen k pěšímu pluku arcivévody Rainera Ferdinanda, 1866 se účastnil tažení do Itálie. K divadlu se vrátil až 1867, kdy byl z armády propuštěn s hodností rotmistra. Následně hrál se společností I. Bockshorna v divadlech v Meranu, Brixenu a Hallu. Od 1876 byl L. znám jako divadelní ředitel německojazyčného divadelního souboru, se kterým třicet let působil zejména v severní části Moravy a ve Slezsku, kde dokázal získat pronájem i městských divadel. Nejčastěji se na svých štacích vracel do Šumperku, Moravské Třebové, Krnova, Nového Jičína, Moravské Ostravy či Šternberku. Často se stávalo, že navštívil v jedné sezoně dvě různá místa, neboť zvláště menší města neměla dostatečnou diváckou základnu; např. 1897/98 hrál od 15. října do konce února v Krnově a od 1. března do Květné neděle v Šumperku. Letní návštěvnost bývala slabší, letní štace proto ještě kratší; například po ukončení hlavní části sezony 1906/07 ve Šternberku si L. otevřel letní scénu v Hranicích a v Hustopečích nad Bečvou. Mimo severní část Moravy a Slezska společnost občas zavítala i na jižní Moravu, např. na konci 1881 do Mikulova, v následující sezoně 1882/83 do Mikulova a do Uherského Hradiště. V listopadu 1908 tehdy sedmdesátiletý L. Mikulov navštívil znovu a patrně se zde trvale usídlil. Společnost převzal jeho stejnojmenný syn, který ji udržel minimálně do 1938. L. zemřel v Mikulově 3. 8. 1909 na selhání srdce, pohřben byl na městském hřbitově.
Manželka, herečka Julie (1851–1908) rozená Reitzammerová, se narodila ve Freiburgu jako dcera herečky Friederiky Wilhelminy Reitzammerové. Od 1883 hrála v L. společnosti komické stařeny a matky. Zemřela v lednu 1908 na štaci v Zábřehu. Děti Josef, Wilhelm a Ottilie hrály v otcově společnosti od raného věku. V určitých dobách tu byli další členové téhož příjmení (Julius Lackner, Alfred Lackner, Tereza Lacknerová, Margaretha Lacknerová), jejich rodinný poměr však nelze s jistotou stanovit. Obdobně je to v případě Georga Lacknera, zřejmě L. bratra, který se po jeho boku objevoval jako herec v 60. letech 19. stol.

Rodinným původem byl L. k divadelnímu řemeslu předurčen. Kdy se od svých rodičů odloučil, není známo. U Millerovy společnosti debutoval v roli mladého obchodníka Buchheima v Benedixově veselohře Der Vetter (1856). Herecky rostl převážně v městských divadlech ve společnostech známých divadelních ředitelů. Po založení vlastní společnosti L. vytvářel charakterní role zralých hrdinů a otců a režíroval činoherní představení. Ovšem nikoli výlučně; minimálně 1881–83 u něj působil jako režisér pozdější divadelní ředitel J. Fink. V Moravské Třebové (1889) byl členem L. společnosti herec a divadelní ředitel F. Bill.

Repertoár společnosti byl spíše konzervativní a vycházel převážně z osvědčených titulů zábavního charakteru (frašky, veselohry, zpěvohry, parodie, pohádky). K často uváděným autorům patřili E. Raupach, Ch. Birch-Pfeiffer, F. Hopp, O. F. Berg nebo C. A. Görner. L. ale uváděl i náročnější tituly, například Sudermannovy hry Ehre nebo Stein unter Steinen, Ohnetovu hru Der Hüttenbesitzer, Brachvogelova Narcise či Halbeho drama Der Strom. Zpočátku se v repertoáru společnosti neobjevovaly operety; L. synové Josef a Wilhelm však od druhé poloviny 90. let 19. stol. na dobový módní trend už dokázali reagovat.

Jako divadelní ředitel si L. po celou dobu udržel spolehlivý standard kvality nabízených produkcí, o čemž vypovídá především dlouhá působnost v jednom regionu. Pokud do součtu let, kdy se rod Lacknerů pohyboval ve středoevropském divadelním prostředí, zahrneme i L. otce Johanna, přesahuje působnost této rodiny jedno století.


Štace Lacknerovy společnosti

1877 Jihlava?; 1877 Moravská Třebová; 1879 Moravská Ostrava; 1880 Šternberk; 1881 Mikulov; 1881/1882 Moravská Ostrava; 1881/1882 Moravská Třebová; 1882 Břeclav; 1882/1883 Uherské Hradiště; 1883 Mikulov; 1883 Prostějov; 1884 Šumperk; 1884/1885 Šternberk; 1885/1886 Uherské Hradiště; 1885/1886 Šumperk; 1886/1887 Moravská Třebová; 1887/1888 Moravská Třebová; 1889 Šumperk; 1889 Prostějov; 1890 Slavonice, Vranov; 1891/1892 Šternberk; 1893 Moravská Třebová; 1896/1897 Šumperk; 1896/1897 Rýmařov; 1897/1898 Krnov; 1897/1898 Šumperk; 1898/1899 Krnov, 1899/1900 Krnov, Bruntál; 1901/1902 Nový Jičín, Moravská Ostrava, Přívoz; 1903/1904 Lázně Jeseník, Šumperk, Lipová-lázně; 1904/1905 Frýdek, Místek, letní scéna Skoczów, Ustroň, Jaworze; 1905/1906 Frýdek, Hranice; 1906 Šumperk; 1906/1907 Šternberk, letní scéna v Hranicích a Hustopečích nad Bečvou; 1907 Šumperk; 1908 Zábřeh, Mikulov

Prameny

Linz, rk. Diözese (Oberösterreich), Ebensee (Langbath), Sig. 106/1839, Taufen 1839 (narození J. Lacknera). [online, cit. 1. 9. 2018], URL: http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ebensee-langbath/106%252F1839/?pg=35

MZA Brno: sbírka matrik, Mikulov – sv. Václav, zemřelí 1870–1918 (úmrtí J. Lacknera), URL: http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/237/?strana=289 

ZA Opava: sbírka matrik, matrika zemřelých, I–Z, inv. č. 10090, sig. Zá I 31, 1897–1909 (úmrtí Julie Lacknerové), [online, cit. 14. 9. 2018], URL: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be98c9ae–f13c–102f–8255–0050568c0263&scan=77;

matrika narozených, N I–N, inv. č. 3172, sig. Je III 34, 1875–1900, Jeseník–město 091 (narození Wilhelma Lacknera), [online, cit. 16. 9. 2018], URL: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be898002–f13c–102f–8255–0050568c0263&scan=91#scan90; matrika zemřelých, Z, inv. č. 10788, sig. F IV 33, 1893–1931, Fryštát 202 (úmrtí Wilhelma Lacknera), [online, cit. 16. 9. 2018], URL: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=dd4acd7737c68136:–c174e0a:12547fc3595:–6d52&scan=202#scan201

SOkA Znojmo: Katalog spisovny města Znojma 1665–1918, inv. č. XVII., kart. č. 309. (Cedule Lacknerovy divadelní společnosti ze Šternberka z 1884.)

Literatura

Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1856, d. 1, s. 145–146; 1860, d. 1, s. 392 (J. Lackner a G. Lackner v Opavě); 1861, d. 1, s. 392 (J. Lackner a G. Lackner v Salcburku a Bad Ischlu); 1865, d. 2, s. 213–214 (J. Lackner a G. Lackner ve společnosti J. Bockshorna v Halle a Brixenu); 1866, d. 2, s. 80 (J. Lackner a G. Lackner ve společnosti J. Bockshorna v Halle a Brixenu); 1868, d. 2, s. 132–133; 1871 (opuštění společnosti Bockshorna J. Lacknerem a G. Lacknerem), d. 2, s. 152 (blíže neurčený Lackner v Jihlavě); 1882, d. 2, s. 513–514; 1883, d. 2, s. 427–248; 1884, d. 2, 293–294; Ferdinand Roeder's Theater-Kalender (Berlin) 1874, s. 43; Neutitscheiner Wochenblatt für Stadt und Land. Nový Jičín 4, č. 43, 28. 10. 1877, s. 4; Brünner Morgenpost 10. 3. 1882 (pobyt společnosti v Břeclavi); Mährisch-Trübauer Wochenblatt (Moravská Třebová) 2, č. 17, 29. 4. 1877, s. 3; 5, č. 2., 7. 1. 1888, s. 4 (F. Bill); Nordmährische Rundschau: deutsch-politische Zeitschrift für Stadt und Land (Uničov) 2, č. 48. 2. 12. 1889, s. 3; 11, č. 13, 29. 3. 1908, s. 4; 12, č. 3, 17. 1. 1909, s. 4 (začátek ledna 1909: společnost v Uničově, patrně již pod vedením Lacknerova syna Josefa); 19, č. 7. 13. 2. 1916, s. 6 (zpráva o náhlém úmrtí Wilhelma Lacknera); Neuer Theater-Almanach 1891, s. 453–454; 1897, s. 479–480; 1898, s. 410; 1902, s. 471; 1905, s. 400; 1906, s. 763–764; 1895, s. 439; Wochenblatt für Mährisch-Trübau und Zwittau sammt Umgebung (Moravská Třebová) 23, č. 31, 23. 5. 1900, s. 2. (zpráva o sebevraždě jistého divadelního ředitele Josefa Lacknera v Moravské Třebové, příbuzenské vztahy mezi oběma Josefy nelze určit) ● úmrtí a nekrology: Nikolsburger Wochenschrift 32, č. 49–50, 7. 8. 1909, s. 1.; Deutsches Volksblatt für Mähren und Schlesien (Šternberk), 1909, č. 63, s. 9 ● M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3, Olomouc 2013, s. 146, 215, 217, 218, 226–228, 234, 239.

Kosch Th, Ulrich (Julie Lackner)

 

Životní události

  • 12. 11. 1839: narození, Ebensee (A)
  • 3. 8. 1909: úmrtí, Mikulov (CZ)

Další jména

Lakner

Vazby

H


Vznik: 2019
Autor: Miroslav Lukáš