Jenny, Albert

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Albert Jenny
* 1843
8. 7. 1905 Baden u Vídně (A)
divadelní ředitel, režisér

Ředitel působící v provinčních divadlech v Německu a v zemích rakouského soustátí. Nejvýrazněji se prosadil ve vedení divadel v Českých Budějovicích (1895–1901) a Znojmě (1901–1905), kde platil za úspěšného a umělecky zdatného divadelníka.

Uváděn také jako Hermann či Albinus Jenny. O jeho původu a místu narození není nic známo, do třiatřiceti let pravděpodobně vystupoval pod jiným jménem nebo vykonával jiné povolání. Poprvé se objevil na podzim 1876 jako ředitel mnichovského operetního divadla Thalia. Na jaře 1878 jej nalézáme ve Württemberském království; dva roky působil se svou společností převážně ve Stuttgartu a na letních scénách v jeho okolí. V létě 1878 vedl současně předměstské letní divadlo v Bergu východně od Stuttgartu, od září se neúspěšně pokoušel uvádět divadelní představení v koncertním domě Liederhalle, ale už 7. 11. soubor rozpustil a na několik měsíců se vrátil do Mnichova. Během léta 1879 vedl lázeňskou scénu v Bad Cannstattu u Stuttgartu, 1880 se stal uměleckým ředitelem spojených letních divadel v Ludwigsburku a Cannstattu. S vedením obou letních scén mu pomáhala manželka Dora Jenny, která zároveň vystupovala v operetách. Od podzimu 1881 byl J. ředitelem městského divadla ve Wormsu, pak jeho stopa mizí; pravděpodobně s manželkou pohostinsky vystupovali v menších německých či rakouských divadlech. Na podzim 1889 se J. stal ředitelem městského divadla v Černovicích na Bukovině a v září 1890 hostoval s jeho souborem v Šumperku. V září 1891 přesídlil do Jihlavy, kde zůstal po tři sezony a během tohoto období se společností pravidelně zajížděl do Moravské Ostravy a Nového Jičína. Od zimní sezony 1895/96 byl ředitelem divadla v Českých Budějovicích, které s přestávkami vedl až do jara 1901. Se svou společností působil v létě 1896 v Prostějově, na podzim t. r. získal ředitelskou koncesi pro divadlo v Chebu a činnost sloučil s divadlem v Českých Budějovicích, což znamenalo, že J. soubor hrál v sezoně 1896/97 od září do října v Budějovicích, od října do ledna v Chebu a od ledna opět v Budějovicích. Na jaře 1898 se J. dostal do finanční nouze a z Budějovic odešel, objevil se až na podzim 1899 v Litoměřicích a v Terezíně, od jara 1900 pak dostal povolení hrát se svou společností v Ústí nad Labem, Úštěku, České Lípě, Trutnově, Broumově a Poříčí u Broumova. Na podzim 1900 se po úspěšné letní štaci vrátil do Budějovic, současně zajížděl hrát každý pátek do Českého Krumlova. Od podzimu 1901 vedl až do své náhlé smrti znojemské městské divadlo. Počátkem července 1905 v Baden u Vídně podlehl mrtvici.

Manželka Dora Jenny (? –1919, sňatek před 1873) byla sestrou divadelního ředitele Roberta Müllera, který 1884–87 vedl divadlo v Olomouci. V manželově podniku působila jako úspěšná operetní zpěvačka a herečka, po jeho smrti převzala vedení znojemského divadla. Městské divadlo úspěšně vedla až do jara 1909, poté se stala ředitelkou divadla v Litoměřicích. Na podzim 1912 odprodala divadelní fundus a odešla do důchodu. Zemřela ve Vídni v květnu 1919. Syn Albert Jenny ml. (1873–1906) byl herec, matce pomáhal se správou divadla ve Znojmě, avšak zemřel devět měsíců po otci. Shoda jmen vedla k časté záměně J. s jeho synem. Vnučka Dorit Jenny (1904–1929) byla operní zpěvačka.

Jako divadelní ředitel se J. zaměřoval na uvádění oblíbených operet (Millöcker, Suppé, Strauss ml.), jež také režíroval. Po počátečních neúspěších a častých změnách působiště se vypracoval na úspěšného divadelního podnikatele působícího v Čechách i na Moravě. Největšího úspěchu dosáhl získáním pronájmu městského divadla v Českých Budějovicích, které vedl bezmála pět let a jehož soubor čítal včetně hudebníků na 40 osob. Zavedl abonmá, což posílilo návštěvnost a přispělo ke stabilitě scény. J. režíroval především operetu a operu, spolupracoval s režiséry F. Digruberem, K. Antroppem, či A. Maurerem. V divadle pohostinsky vystupovali vídeňští herci J. Wittels (Carltheater), F. Müller (Theater in der Josefstadt) a herečky G. Wittels-Moser (Theater an der Wien), A. Hahn (Volkstheater). Ředitel publiku nabízel repertoár složený z osvědčených operet a veseloher, nevyhýbal se ani uvádění moderních činoher či oper, k jejichž uvádění měl k dispozici umělecky vyspělý operetní i činoherní soubor. Uznání si vysloužil za inovativní použití světelných efektů v operetě S. Jonese Die Geisha (13. 10. 1900). Ve vedení divadla se udržel i za vyostřené národnostní situace na přelomu století, kdy musel čelit tlaku některých radních požadujících v divadle častější střídání německého a českého souboru. Německým obyvatelstvem byl však oblíben a návštěvnost divadla v Budějovicích i na dalších J. vedených scénách byla uspokojivá, ačkoliv české nacionálně zaměřené noviny Budivoj tvrdily opak a soustavně kritizovaly údajně nevalnou úroveň německého souboru. Uznání německého publika přinesla řediteli také spolupráce s místním gymnáziem, neboť studentům zdarma nabízel lístky do divadla, zejména na shakespearovský a jiný klasický repertoár. Oblibě se J. těšil i během svého pětiletého vedení divadla ve Znojmě. I zde uváděl zejména populární operety a spolupracoval s místními školami, přičemž uváděním klasického repertoáru (Goethe, Shakespeare) usiloval o vzdělání studentů i veřejnosti. Krátce po svém příchodu na Moravu J. zprostředkoval hostování berlínského souboru Ibsen-Theater (H. Ibsen: Rosmersholm, 17. 10. 1901), což mu zajistilo podporu veřejnosti a zvýšilo návštěvnost znojemského divadla. V září 1903 se stal jedním z prvních členů Spolku rakouských divadelních ředitelů (Verband Österreichischer Theaterdirektoren).

J. byl známý jako pracovitý divadelník, který udržoval ve svém souboru nezbytnou disciplínu a sám vedl všechny zkoušky. Přestože nikdy nepronikl do větších divadel rakouské monarchie, byl uznávaným vedoucím provinčních scén, představujícím záruku finanční stability a kvalitního repertoáru.


Režie

Thalia Theater München (Divadlo Thalia Mnichov)

F. Suppé: Fatinitza, J. Offenbach: Orpheus in der Unterwelt – 1876.

Stadttheater Iglau (Městské divadlo Jihlava)

C. Millöcker, libr. H. Wittmann, J. Bauer: Das Sonntagskind, A. F. Ferron, libr. C. Görlitz: Sataniel, C. Weinberger, libr. H. Wittmann: Pagenstreiche, F. v. Suppé: Cannebas, C. Millöcker, libr. F. Zell, R. Genée: Gasparone, C. Millöcker, libr. F. Zell, R. Genée: Gasparone, M. Wolf, O. Schirmer: Cesarine, J. Strauss ml., libr. H. Wittmann, J. Bauer: Fürstin Ninetta, L. Krenn, K. Lindau, m. L. Kuhn: Ein armes Mädel, Hervé: Mam‘zelle Nitouche – 1893.

Das deutschen Stadttheater in Budweis (Německé městské divadlo v Českých Budějovicích)

E. Jacobson, h. G. Michaelis: Die Lachtaube, W. H. Broemel: Der Adjutant, F. v. Suppé: Cannebas, K. Ch. Wolfart: Die Katakomben, R. Eichthal: Der kleine Mann, A. Oelschlegel, libr. A. J. Schindler: Der Schelm von Bergen, E. Humperdink: Hansel und Gretel – 1895; A. Leo: Flitterwochen, S. Jones: Die Geisha, G. Verdi: Don Carlos, J. Strauß ml.: Die Fledermaus – 1900. 

Stadttheater Leitmeritz (Městské divadlo Litoměřice)

J. Strauss ml.: Der Zigeunerbaron – 1899; I. Ch. E. F. Wrede: Das Recht auf sich selbst, S. Jones: Die Geisha, J. Strauss ml.: Die Fledermaus; Ch. Lecocq, libr. J. F. Wagner: Der kleine Herzog, K. Kraatz: Mamselle Tourbillon, A. Oelschlegel, libr. A. J. Schindler: Der Schelm von Bergen – 1900.

Stadttheater Znaim (Městské divadlo Znojmo)

F. Schönthan, G. Kadelburg: Zwei glückliche Tage, S. Jones: Die Geisha, E. Gettke, A. Engel: Im Fegefeuer, J. Strauss ml.: Prinz Methusalem, A. Neumann: Der Pumpmajor, C. Millöcker: Die Näherin, K. Morré: Pater Jakob, F. Schönthan, G. Kadelburg: Der Herr Senator, K. Weinberger: Die Diva – 1902; J. W. Goethe: Iphigenie auf Tauris, W. Meyer-Förster: Alt-Heidelberg, H. Reinhardt: Das süsse Mädel, F. v. Suppé: Etwas zum lachen, E. Eysler: Bruder Straubinger, A. L’Arronge: Doktor Klaus – 1903; K. Fromm, K. Strobl, C. Carl: Wolf Bär Pffeferkorn auf Reisen, F. Lehár: Wiener Frauen – 1905.

Prameny

SOkA Jihlava: fond Tisková dokumentace – sbírka D, inv. č. 417. (cedule J. sezony 1893)

SOkA České Budějovice: fond Jihočeské divadlo B282 – korespondence města s nájemci divadla.

Literatura

Münchner Tagblatt 26. 1. 1877; Union (München) 1. 12 1877; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1877, s. 221; 1878, s. 206; 1879, s. 27, 480; 1880, s. 226, s. 370; 1881, s. 379; 1890, s. 733; 1891, s. 621; Wiener Theaterzeitung 1. 9. 1881; Bukowinaer Nachrichten (Czernowitz) 31. 8. 1889; Troppauer Zeitung 5. 12. 1890, 15. 9. 1891; Mährisch-schlesischer Grenzbote (Mährische Ostrau) 13. 9. 1891; 23. 3. 1892; Ostrauer Zeitung 3. 4., 5. 4., 7. 4., 17. 4. 1892; 26. 2., 7. 3., 27. 3. 1893; 25. 4. 1906 (nekrolog syna A. Jennyho); Budweiser Kreisblatt 22. 6., 21. 9., 28. 9. 1895; 4. 4., 15. 5., 3. 6., 6. 6., 16. 9., 21. 10. 1896; 20. 1., 3. 4., 7. 4., 2. 10. 1897; 26. 9., 28. 9., 16. 10., 19. 12. 1900; Budweiser Zeitung 25. 6., 15.10. 1895; 10. 1., 2. 6., 9. 6., 24. 7., 15. 9. 1896; 6. 4., 1. 10. 1897; 28. 4. 1899; 20. 4., 25. 9., 28. 9. 1900; Linzer Tages-Post 1. 4. 1896; Egerer Zeitung, 30. 9., 21. 10., 19. 12. 1896; 9. 1. 1897; Programm des k.k. deutschen Staats-Gymnasiums in Budweis veröffentlicht am Schluße des Schuljahres 1895–1896, s. 56; 1897–1898, s. 62; Jahresbericht des Budweiser Geselligkeitsvereines für das Vereinsjahr 1895, Budweis 1896, s. 15; Budivoj (České Budějovice) 11. 6. 1896; 21. 2., 19. 12. 1897; 27. 3., 14. 4. 1898; Leitmeritzer Zeitung 25. 10., 15. 11., 22. 11., 29. 11. 1899; 10. 1., 2. 2., 25. 2., 7. 3., 4. 4., 11. 4. 1900; Deutsche Böhmerwaldzeitung (Krummau) 26. 10. 1900; Prager Tagblatt 20. 10. 1900; Znaimer Tagblatt 8. 10. 1901; 25. 4. 1906 (nekrolog syna A. Jennyho); 29. 5. 1907; 7. 4. 1909 (odchod D. Jenny ze Znojma); 19. 11. 1910; Znaimer Wochenblatt 22. 10., 29. 10., 8. 11., 12. 11., 19. 11., 26. 11., 6. 12., 10. 12., 20. 12. 1902; 21. 2., 25. 2., 7. 4., 8. 4., 23. 9., 10. 10., 7. 11., 25. 11., 19. 12. 1903; 1. 3., 8. 3. 1905; 21. 4. 1906 (nekrolog syna A. Jennyho); 14. 5. 1919 (nekrolog manželky D. Jenny) ● úmrtí, nekrology: Znaimer Wochenblatt 8. 7. 1905; Mährisches Tagblatt (Olmütz) 11. 7. 1905; Neuer Theater-Almanach (Berlin) 1906, s. 177 ● Neuer Theater-Almanach (Berlin) 1907, s. 175 (oznámení o úmrtí Alberta Jennyho ml.); Teplitz-Schönau Anzeiger 30. 9. 1912 (odchod D. Jenny z Litoměřic); J. King: Budweisers into Czechs and Germans. A local history of Bohemian politics, 18481948, Princeton 2002; E. Hudcová: Der Bürger und sein Theater in einer mährischen Kleinstadt, Olomouc 2008; P. Knápková: Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus, Olomouc 2010, s. 74, 78; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 1/3, Olomouc 2011, s. 133; Kohoutí kříž. Šumavské ozvěny (Jihočeská vědecká knihovna): Hermann Jenny, [online, cit. 4. 3. 2021], URL: https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=jenny.

Eisenberg, Kosch Th. (jako Hermann Jenny), Ulrich

Životní události

  • 1843: narození
  • 8. 7. 1905: úmrtí, Baden u Vídně (A)

Vazby

H


Vznik: 2021
Autor: Ilona Horváthová a Klára Škrobánková