Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer


TRAGICO=COMOEdia

Genandt

Der Eiserne Tisch

oder

Der durchleüchtige Bauer

Německá edice

Český překlad

Transliterace

Podklady ke studii

Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracovala Alena Jakubcová ml.

 

O textu obecně:

  • jedná se o anonymní bohemikální rukopis tragikomedie Der Eiserne Tisch, ze středoevropského prostoru 2. pol. 17. stol.
  • díky věnování bayreutskému markrabímu Christianu Ernstovi von Brandenburg-Bayreuth (* 27. 7. 1644 Bayreuth, † 10. 9. 1712 Erlangen, ve funkci 1655–1712) se podařilo zúžit období vzniku textu
  • rukopis je uložen v Universitätsbibliothek Bayreuth pod sign. 20/Ms. G 13
  • rukopisů s obdobnou tematikou a analogickým uskupením postav je vícero, vzniklá edice umožní jejich porovnání
  • hra se odehrává v Českém království (Königreich Böhmen)
  • řadí se mezi rukopisy s motivem Libuše a železného stolu

 

O jazyku textu:

  • na základě pravopisu lze soudit, že jazykem rukopisu je raná nová horní němčina (Frühneuhochdeutsch)
  • pravopis svědčí i o stáří textu: cca 1660
  • hláskové změny v textu ukazují na propojení psaných (literárních) jazyků „Oberdeutsch“ a „Ostmitteldeutsch“, čímž se vyznačovaly texty z českých zemí, přičemž převažuje vliv hornoněmecký

 

O transliteraci:

  • veškeré jazykové a gramatické odlišnosti zachovány
  • dělení slov a řádkování zachováno
  • u kurentního „d“ nelze rozlišit malé a velké písmeno –  ve všech případech přepisováno minuskulí
  • zkratka pro zdvojené „m“ (vodorovná čárka nad „m“) rozepisována přímo v textu
  • zkratka pro „das(s)“ (široké protáhlé „d“) rozepisována jako [das(s)]

 

O překladu:

  • na konec vět a promluv doplněny tečky, ne však otazníky apod.
  • doplněny čárky, mj. za oslovením, před spojkou
  • zkratka E. M. rozepsána



Předložené elektronické dokumenty vznikly za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2018, MK000023205).

K edici (v němčině): 

Die Bayreuther Handschrift

 

Zum Inhalt

  • Verknüpfung griechischer/römischer und slawischer Mythologie
  • der Text beginnt mit einer Hamlet-Anspielung (möglicherweise Parodie)
  • den Hauptteil bilden der Streit um die Nachfolgerschaft und die Suche der vom Orakel erwählten Herrscher
  • der böhmische Kontext ist außerdem durch die Opposition der Wenden und Böhmen gegeben
  • das ganze Stück endet glücklich und mit der gepriesenen fürstlichen Tugend

 

Es gibt viele Motive, die auf einen märchenhaften Charakter (mindestens z. T.) des Spiels hindeuten:

  • durchschaubare, einfache Handlung
  • schwarzweiße Charaktere, gute und schlechte Personen, mögliche Besserung
  • Thema der Liebe
  • Proben der Treue
  • Bestrafung/Belohnung
  • Zauberkräfte
  • Weissagung der Orakels und der Zigeunerin
  • Zigeuner
  • Verkleidungen
  • Treue, Sanftmut, Tugend, Wahrheit als geschätzte Attribute

 

Unterschiede zur Libussa-Sage:

  • das Orakel (nicht Libussa) weissagt, dass ein Bauer und eine Zigeunerin den böhmischen Thron besteigen werden
  • der Bauer ist in Wirklichkeit der verkleidete Prinz Sigislaus (Přemysl war tatsächlich ein Bauer bzw. Pflüger)
  • die Braut Sigislaus', die Wendische Prinzessin Hedregundis, spielt eine untergeordnete Rolle, sie ist außerdem als eine Zigeunerin verkleidet

 

Zur Sprache

  • 2 Schrifttypen: Kombination von Kurrent und Lateinschrift
  • in Lateinschrift: Gottheiten und mythologische Gestalten (Venus, Diana, Zephÿrus, Amazonische), Namen (Scipionus, Horatische, Ciceronische, Hedwan, Hedregundis), Wörter lateinischen Ursprungs (Administriret, Exempel, Triumph), Wörter mit lateinisch beeinflusster Schreibweise (Macedonischen, BucephaloSclav, Music)
  • Nebeneinander graphischer Formen, Uneinheitlichkeit in der Schreibung – auch gleicher Wörter
  • Oberdeutsche Merkmale: Spannung, „nus/ß“-Endungen, „ro“-Endung, nicht durchgeführte Erweiterung von „u“ zu „o“, Diphthong „ai“ statt „ei“, nicht gerundete delabialisierte Formen, Labialisierung, Partizip II ohne Präfix „ge-“ bei Verben des Alltags, apokopierte/synkopierte Nebensilbenvokale, keine konsequente Markierung des Umlauts
  • Ostmitteldeutsche Merkmale: Erweiterung von „u“ zu „o“, binnenhd. Konsonantenschwächung, Wandel von „au“ zu „o“

 

Anmerkungen zur Edition

Verwendete Abkürzungen:

 

tsch.                    tschechisch

lat.                       lateinisch

dt.                        deutsch

H(h)d.                  H(h)ochdeutsch

N(n)hd.                N(n)euhochdeutsch

O(o)bd.                O(o)berdeutsch

O(o)md.               O(o)mitteldeutsch

Anm.                    Anmerkung

DUDEN                Duden online, URL: https://www.duden.de/

GRIMM                 Deutsches Wörterbuch von Jacob Grimm und Wilhelm Grimm online,

                             URL: http://woerterbuchnetz.de/cgi-bin/WBNetz/wbgui_py?sigle=DWB

                             16 Bde. in 32 Teilbänden, Leipzig 1854–1961

ADELUNG            Johann Christoph Adelung: Grammatisch-kritisches Wörterbuch

                             der Hochdeutschen Mundart online,

                             URL: http://www.zeno.org/Adelung-1793

                             Leipzig 1793–1801

FNHD. WB           Frühneuhochdeutsches Wörterbuch online,

                             URL: https://fwb-online.de/

Soubory ke stažení